Evropa

Chorvatsko

Chorvatsko (chorvatsky Hrvatska) je nástupnický stát bývalé Jugoslávie, který se nachází na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Hlavním městem je Záhřeb.

Historický Dubrovník, Diokleciánův palác ve Splitu nebo Národní park Plitvická jezera, jehož 16 jezer je vzájemně propojeno vodopády vysokými až 78 metrů. Tomu všemu svět přiznal nevšední krásu a hodnotu zařazením na seznam světového dědictví pod ochranou UNESCO. Více než kde jinde v jihovýchodní Evropě jsou v Chorvatsku města, která mají svůj původ v antických, římských nebo středověkých městech. K tomu přátelská atmosféra, dobrá dostupnost a především překrásně průzračný Jadran jako stvořený pro milovníky potápění. Chorvatsko je země zaslíbená jak milovníkům lenošení, tak těm co mají rádi aktivní dovolenou spojenou s poznáváním.

Chorvatsko - oblasti

Istrie Střední Dalmácie Jižní Dalmácie
Kvarner Severní Dalmácie  

Cestování

Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Doporučujeme, aby jste si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Doklady potřebné pro vstup do Chorvatska

Chorvatské úřady uznávají jako cestovní doklad pro vstup do Chorvatska platný cestovní pas ČR nebo platný občanský průkaz ČR obsahující strojově čitelnou zónu. Je přitom nutné, aby použitý cestovní doklad byl platný minimálně po dobu pobytu občana ČR na území Chorvatska. Občanský průkaz obecně není podle českých zákonů cestovním dokladem umožňujícím cestování do zemí mimo EU. Chorvatsko umožňuje občanům České republiky vstup a pobyt i s platným občanským průkazem. Cesty do těchto zemí přes vnitřní hranici Schengenu pouze s občanským průkazem (např. autem nebo autobusem) jsou možné, ale na vlastní riziko. Cesty přes vnější hranici Schengenu z českých mezinárodních letišť jsou možné pouze s pasem. Každý občan i dítě, musí být držitelem vlastního cestovního dokladu. Od 26.6. 2012 musí mít i dítě mladší 10 let pro cesty do zemí Evropské Unie vlastní cestovní doklad. V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší zastupitelský úřad ČR (Záhřeb), nebo na konzulární jednatelství (Split, Rijeka), který k umožnění návratu do ČR vystaví náhradní cestovní doklad. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Měna

Jednotkou měny je kuna (zkratka HRK), která se dělí na 100 lip. Zahraniční měnu lze volně dovážet i vyvážet. Na hranici je nutné písemně deklarovat pouze dovoz zahraniční měny v hodnotě do 40.000 kun a chorvatskou měnu v hodnotě do 15.000 kun. Chorvatsku měnu lze koupit v českých bankách. Další možností je vzít si sebou do Chorvatska prostředky v EUR a podle potřeby je měnit na kuny. Nejvýhodněji směníte v bankách. Bezhotostní platební systém funguje stejně jako v České republice. Nejobvyklejší platební karty  v Chorvatsku: Eurocard/Mastercard, Visa, Maestro, Diners, JCB a American Express. Platit kartou lze běžně v obchodech, supermarketech, restauracích, hotelech, na benzínových pumpách a další prodejních místech.

Rady pro řidiče

Řidiči musí v letních měsících počítat s hustým provozem a častými kritickými situacemi na místních silnicích a věnovat řízení vozidla zvýšenou pozornost, včetně dodržování pravidelných přestávek v jízdě. Nejčastější příčinou nehod českých občanů na chorvatských silnicích a dálnicích je právě únava po dlouhé jízdě, nepřiměřená rychlost a nedodržování dostatečné vzdálenosti při jízdě v koloně. V Chorvatsku je sice zákonem povolena hranice 0,5 ‰ obsahu alkoholu v krvi řidiče, nicméně v případě dopravní nehody je alkohol v krvi považován za zásadní přitěžující okolnost. Při jízdě je zakázáno používat mobilního telefonu s výjimkou přístrojů hands-free. Během letního času není povinnost používat ve dne tlumená světla, nicméně doporučuje se v zájmu bezpečnosti silničního provozu používat světla během jízdy 24 hodin denně. Pro přepravu dítěte mladšího 5 let je povinné používání dětské autosedačky. Pro cyklisty mladší 16 let platí povinné používání ochranné přilby. Povolená rychlost na dálnici je 130 km/hod, na komunikacích pro motorová vozidla 110 km/hod, mimo osady 90 km/hod, v osadách 50 km/hod - pokud není místní úpravou stanoveno jinak. Doporučujeme zvýšenou opatrnost při jízdě za deště. Za deště má vozovka se živičným povrchem prakticky stejné vlastnosti jako při náledí. Dálniční poplatky v Chorvatsku jsou vybírány formou mýtného, vždy za konkrétní projetý úsek dálnice. Mýtné se platí i za přejezd mostu na ostrov Krk a za rychlostní silnice na Istrijském poloostrově (tzv. istrijský Ypsilon). Informace o aktuální výši poplatků (cestarina) na většině dálnic je možné nalézt zde. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Celní a devizové předpisy

Dovážené valuty a cestovní šeky na hraničním přechodu není nutné deklarovat, pokud nepřesahují hodnotu 10.000 Eur. Od 21. května 2009 jsou stanoveny limity výrobků živočišné povahy, které mohou být dováženy v rámci individuálního cestovního styku do Chorvatska občany států Evropské unie.
I. Maso, mléko, masné výrobky, mléčné výrobky (zahrnuje např. salámy, klobásy, paštiky, máslo, sádlo, mouku a výrobky z mouky, těstoviny, vařené i nevařené) v množství 10 kg na cestující osobu.
II. Sušené mléko pro kojence, kojeneckou stravu a potraviny pro zvláštní potřeby stravování (např. bezlepkové) v množství 10 kg na osobu, která takové potraviny konzumuje.
III. Med, živé ústřice, slávky a hlemýždi v množství 10 kg na cestující osobu.
IV. Ryby (čerstvé, sušené, uzené, vařené), krevety, langusty, neživé ústřice a slávky v množství 20 kg na cestující osobu.
V. Potrava pro zvířata (zejména psy a kočky a další „domácí mazlíčky“) v množství 10 kg pro spolucestující zvíře. Podmínkou je, že tyto výrobky určené pro krmení zvířat jsou převáženy v originálních a uzavřených baleních.
Celní předpisy Chorvatské republiky povolují bezcelní dovoz předmětů osobní potřeby. Termínem “předměty osobní potřeby” jsou podle celního zákona myšleny výlučně předměty určené pro osobní potřebu během cesty a po dobu pobytu v zahraničí (oděvy, obuv, předměty osobní hygieny). Pro osobní potřebu a potřebu ostatních rodinných příslušníků je možné dočasně dovézt předměty jako např. videokamera, fotoaparát, sportovní výstroj, atd.
Dočasný dovoz cennějších předmětů a výstroje je nutné písemně deklarovat na hraničním přechodu a po ukončení pobytu je opět vyvézt. Pro dovážené předměty, na které nelze pohlížet jako na předměty osobní potřeby, jakož i na výše uvedené navýšené limity potravin, platí nadále bezcelní limit ve výši 300,- HRK na osobu. Předměty a potraviny, jejichž hodnota překračuje bezcelní limit, jsou na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatské republiky procleny a navíc je třeba za ně uhradit DPH ve výši 25%. V rámci bezcelního limitu je dále možné dovézt max. 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250g tabáku, 1 l tvrdého alkoholu, 2 l vína nebo jiného obdobného alkoholického nápoje, 50 ml parfému, 250 ml toaletní vody, léky a zdravotnické výrobky v množství potřebném pro konkrétního cestujícího. Toto osvobození se nevztahuje na osoby mladší 17 let (pokud se jedná o dovoz tabákových výrobků či alkoholu). Do Chorvatska je zakázán dovoz jakéhokoliv množství drog a jiných omamných prostředků, byť i pro osobní potřebu. V tomto ohledu jsou přijíždějící osoby podrobovány častým kontrolám na hranici i ve vnitrozemí. Dovoz léků je povolen v množství odpovídající osobní potřebě po dobu nejvýše jednoho měsíce. Léky obsahující opojné látky lze dovážet v množství určenému k léčení po dobu nejvýše 5 dnů. Ve všech případech se doporučuje mít u sebe lékařskou dokumentaci, ze které vyplývá potřeba užívání konkrétního léku. Psi, kočky a fretky v doprovodu svého majitele (v neobchodním styku) musí mít mezinárodní očkovací průkaz pro malá zvířata (europas, petpassport) s vyznačeným očkování proti vzteklině, příp. identifikaci zvířete mikročipem. Pro Chorvatskou republiku není potřeba sérologické vyšetření. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Bezpečnostní situace na území Chorvatska je dobrá. Přesto je třeba věnovat soustavnou pozornost svým osobním věcem, zejména dokladům a financím, a chránit je před případnými kapsáři, kterým nahrává zvýšená koncentrace osob v letoviscích. Pod trvalým dohledem je třeba mít své věci i na plážích. Upozorňujeme, že v Chorvatsku je trestné držení jakéhokoliv i sebemenšího množství drog a omamných látek byť i pouze pro osobní potřebu. Kontrola držení takovýchto látek je prováděna jednak na hraničních přechodech při vjezdu do Chorvatska, jednak i během pobytu na území. Na celém území Chorvatska je přísný zákaz nocování ve volné přírodě. V praxi to znamená, že s výjimkou ubytování v hotelu, kempu a privátu je jiný způsob nocování zakázán. Při nedodržení tohoto nařízení se turisté vystavují policejnímu stíhání, soudnímu řízení a peněžité pokutě nebo i vězení. Naléhavě se doporučuje nepodceňovat přírodní podmínky při pobytech u Jaderského moře, zejména nepřeceňovat své síly při plavání či plavbě, sledovat aktuální předpověď počasí a nevydávat se na moře za bouře či za větrného počasí. Rovněž tak nezbytná je důsledná příprava pro výstupy do přímořských i vnitrostátních pohoří. Turistické značení tras je zatím velmi nedostatečné. Chorvatské pobřeží je dle vyjádření chorvatské policie bezpečné, zbavené zbytků nevybuchlé munice a min. V některých vnitrozemských oblastech jsou území, kde se nebezpečné pozůstatky války mohou ještě vyskytovat. V zájmu vlastní bezpečnosti se nedoporučuje při cestě k moři vstupovat do volné přírody mimo vyznačené cesty. Individuální splavování řeky Cetinji (u Omiše) není dovoleno a trestá se vysokými pokutami ukládanými Institutem ochrany přírody. Vlastníkům motorových člunů registrovaných v ČR nebo v jiném státě naléhavě doporučujeme, aby v době své nepřítomnosti v Chorvatsku lodě kotvili nebo skladovali pouze v přístavech, které pro to mají povolení místního celního úřadu. V opačném případě je po zjištění celního přestupku předepisován vzniklý značně vysoký celní dluh, který může být vymáhán i cestou prodeje lodi. Rekreačně sportovní potápění (se vzduchovými lahvemi) organizované či individuální lze v Chorvatsku provozovat pouze s povolením vydaným místně příslušným přístavním kapitánem nebo jeho pobočkou. Je striktně zakázáno vynášet z mořského dna jakékoliv předměty mající povahu kulturní památky nebo předměty, o nichž lze byť jen předpokládat, že by takovou povahu mohly mít. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Zdravotnictví a důležitá telefonní čísla

Za účelem ošetření ve státních zdravotnických zařízeních je třeba předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění. Na základě tohoto průkazu ČR mohou čeští pojištěnci uplatňovat nárok na poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče. Bezplatné ošetření na základě Evropského průkazu nelze nárokovat v soukromých zdravotnických institucích. Tento mechanismus však nepokrývá náklady na spoluúčast ani na převoz nebo repatriaci pojištěnce do ČR. Před každým pobytem v zahraničí se důrazně doporučuje uzavřít doplňkové cestovní připojištění (především pojištění léčebných výloh a výloh na repatriaci) a uschovat si všechny účty za zdravotnickou péči pro nutné finanční vypořádání po návratu domů. V případě provozování rizikových sportů (létání na rogalech, vodní sporty, horolezectví aj.) je nutné mít speciální připojištění pokrývající i tyto aktivity.

Důležitá telefonní čísla
Předvolba do Chorvatska: + 385
Policie: 192
Požárníci: 193
Jednotná nouzová linka: 112 (z mobilního telefonu je třeba volit i předvolbu města, kde se volající nachází; při použití zahraničního mobilního telefonu předtím i kód +385).
Poskytování pomoci na silnicích: 1987
Chorvatský autoklub (HAK): +385 1 66 11 999
Záchranná a pátrací služba (na moři): 9155 (DAN), VHF kanály 16, 10, 74

Geografie

Chorvatsko má velmi rozmanitý povrch. Nížiny kolem Maďarských hranic a velmi členité pohoří na dalších částech země včetně nízkých i vysokých hor podél Jaderského moře. K Chorvatsku náleží více než 1 200 ostrovů a ostrůvků.Chorvatsko má osm národních parků: čtyři v horské oblasti (Risnjak, Paklenica, Severní Velebit a Plitvická jezera), čtyři v pobřežní oblasti (Kornati, Mljet, Brijuni a Krka). Chorvatskou specifikou jsou z geomorfologického hlediska četné hory na ostrovech. Téměř všechny jadranské ostrovy jsou hornaté - ostrovy jsou ve skutečnosti tvořeny horskými pásmy, která jsou součástí Dinárské horské soustavy. Jejich reliéf je také důkazem jednoty ostrovů a pevniny. Ostrovy jsou vlastně pozůstatky horských hřebenů, které po poklesu pevniny byly zatopeny mořem. Některé ostrovy jsou jenom vrcholky hor, které nyní vyčnívají z moře. Výška hor na ostrovech nebývá velká, ale vzhledem k tomu, že vystupují přímo z moře, mají mnohé vlastnosti skutečných hor. Řeky v Chorvatsku jsou poměrně krátké, většina jich pramení v přilehlých horských vápencových oblastech.Nejdelší řekou Chorvatska je Sáva, nejznámější a nejpozoruhodnější řekou je pak Krka, a to především svými mohutnými vodopády. Plitvická jezera jsou nejznámější národní park v Chorvatsku, který se nachází na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masívy. Krasová jezera jsou terasovitě rozložena, spojena průtoky a nachází se zde 140 vodopádů, 20 jeskyň a zřídel.

Podnebí

Chorvatskem prochází 45. rovnoběžka severní šířky. Ve větší části Chorvatska je mírně kontinentální podnebí. Teploty klesají směrem od pobřeží do vnitrozemí a od jihu k severu. Průměrné roční srážky se pohybují mezi 600 mm a 3850 mm. Přestože jsou na Chorvatském pobřeží místa, která jsou navštěvována celoročně, nejlepší období pro návštěvu je od dubna do října. Na jaře je zde více dešťových srážek a teplota vody bývá nižší, zato však rozkvétá většina zdejší vegetace a středomořská příroda tak nabízí svou nejkrásnější tvář. V letních měsících teplota vzduchu vystupuje až ke 40 stupňům C a teplota vody se pohybuje okolo 25 stupňů C.  V jednotlivých oblastech Chorvatska mají na počasí vliv větry, které se často a rychle mění. Mezi méně příjemné větry se řadí nevypočitatelná severovýchodní bura (bora, burja) mrazivý a suchý vítr vanoucí od pevniny, který zpravidla vypukne znenadání, ale po několika hodinách bez varování také zpravidla skončí. Nepříjemným větrem je rovněž jihovýchodní jugo (scirocco), horký jižní vítr vanoucí od Afriky, který je často provázen velkou oblačností, přináší bouřky a většinou trvá několik dní. Naopak příjemným větrem je maestral (mistral) vanoucí ze severozápadu, přicházející okolo jedenácté hodiny, který většinou přináší krásné počasí. Vítaný bývá i jihozápadní garbin (lebić, tramuntana), silný západní vítr provázený letními bouřkami, který však často přináší tolik očekávané ochlazení.

Historie

V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku illyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie.  Od 7.století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem byl Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. Roku 1102 bylo chorvatské království spojeno personální unií s uherským státem. Za dob Rakouska-Uherska byla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři.  1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS). Roku 1929 se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko socialistickou republikou v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Po roce 2000 začíná Chorvatsko směřovat do mezinárodních vojenských i ekonomických struktur, tedy do NATO a EU

Etnické složení a náboženství

Římskokatoličtí křesťané 87,83 %, pravoslavní křesťané 4,4 %, muslimové 1,3 %. Procentuální zastoupení v podstatě kopíruje etnické složení - katolíci jsou Chorvati, s pravoslavím se ztotožňují Srbové, s islámem Bosňáci. Chorvati 89,63 %, Srbové 4,54 %, Bosňáci (Muslimové) 0,47 %, Italové 0,44 %, Maďaři 0,37 %, Slovinci 0,30 %, Albánci 0,34 %, Češi 0,32 %.

Hospodářství

Chorvatská ekonomika by se dala charakterizovat jako středně rozvinutá v rámci Evropy. V dobách Jugoslávie patřilo Chorvatsko k nejrozvinutějším zemím tohoto soustátí. Ekonomika země velice silně utrpěla během válečného konfliktu se Srby a Bosňany. Po skončení války se Chorvatsko začalo silně zaměřovat na rozvoj turistiky, čímž došlo k oživení ekonomiky. Přesto se Chorvatsko i nadále potýká s mnoha ekonomickými problémy. Je zde velká nezaměstnanost, až 20 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. V neposlední řadě se Chorvatsko potýká s velkými rozdíly mezi regiony, což je způsobeno nerovnoměrnou politikou regionálního rozvoje. Zatímco se vlády soustředí na dynamický rozvoj pobřežních oblastí, vnitrozemí zůstává stranou.

Česko - chorvatský slovníček

ahoj zdravo
ano da
ne ne
děkuji hvala
dobré ráno/večer dobro jutro/večer
dobrou noc laku noč
dobrý den dobar dan
Jak se daří? Kako ste?
Jak se jmenujete? Kako sa zovete?
Jmenuji se Zovem sa
Můžete mi pomoci? Možete mi, molim vas, pomoči?
Na shledanou Dovedjenja
Pěkně vítám Dobro došli
Promiňte Oprostite
Prosím Molim
S dovolením Dozvolite
Hovoříte anglicky, česky, německy? Govorite li engleski, češki, njemački?
Nerozumím Nerazumijem
Kde? Gdje?
Jsem Čech Ja sam Čech
Prosím jeden lístek do.... Molim vas jednu kartu za...
Kolik stojí lístek do...? Koliko košta karta za...
Který autobus jede do...? Koji autobus ide za...?
pohled razglednica
pošt.známka marka
potraviny namirnice
Kolik to stojí? Koliko to košta?

Zájezdy k destinaci "Chorvatsko"

Dovolená v soukromí

Apartmány s bazénem

Chorvatsko, Pakoštane, cena za apartmán pro 5 osob

RELIAZOVÁNO

Nejoblíbenější

Ostrov Rab - kemp San Marino ***

Chorvatsko, ostrov Rab

RELIAZOVÁNO