Evropa

Turecko

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti) je demokratický stát ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě. Turecko hraničí s Gruzií, Arménií, Ázerbájdžánem, Íránem, Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře. Hlavním městem Turecka je Ankara.

Turecko je jedinečná země na pomezí dvou kontinentů. Do Turecka můžete jet kvůli teplu, moři, jiné kultuře, velmi přátelským lidem, nízkým cenám, přírodě, památkám, historii, zážitkům a spoustě dalších věcí. V Turecku se mimo jiné dobře nakupuje oblečení, zlato, koření, suvenýry. Turecko je pro nakupování jako stvořené. Jednak je zde mnohem levněji než u nás a navíc můžete u nakupování smlouvat. Turci smlouvání považují za přirozené, a pokud nezačnete smlouvat, tak ani nemají z obchodu radost a někdy se mohou dokonce urazit. Dopřejte si dovolenou v Turecko, dovolenou s vůní Orientu.

Turecko - letoviska

Egejská riviéra se nachází na jihozápadním pobřeží země, při březích Egejského moře, a její výhodná pozice přímo vybízí k podniknutí výletu na některý z blízkých řeckých ostrovů. Cestovatel se tak může během své dovolené seznámit nejen s tureckým, ale i řeckým způsobem života.

Turecká riviéra se označuje část jižního pobřeží Malé Asie v Antalyjském zálivu (Antalya Körfezi). Po pobřeží na východ od města Antalya se mnoho desítek kilometrů táhnou kvalitní pláže s historickými městy, kolem nichž vyrostla nová letoviska. V Římském období se nížina kolem Antalye nazývala provincie Pamfýlie se čtyřmi významnými městy: Thermessos, Perge, Aspendos a Side. Všechna tato místa se dnes dají navštívit a jsou turisticky zajímavá. Příjemný může být i výlet do hor do Národního parku Köprülü, případně až do Kapadokie.

Cestování

Časový posun: +1 hodina letní čas a + 2 hodiny zimní čas.

Elektřina: napětí zásuvek je klasicky 230 V a 50 Hz. Při cestě do Turecka tak nebudete potřebovat žádný adaptér do zásuvky.

Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Doporučujeme, aby jste si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Doklady potřebné pro vstup do Turecka

Občané ČR cestující do Turecké republiky musí mít platný cestovní doklad, jehož doba platnosti přesahuje minimálně o 3 měsíce dobu plánovaného pobytu, resp. dobu platnosti uděleného víza. Každý občan i dítě, musí být držitelem vlastního cestovního dokladu. Od 26.6. 2012 musí mít i dítě mladší 10 let pro cesty do zahraničí vlastní cestovní doklad. V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na zastupitelský úřad ČR, který na základě policejního potvrzení vystaví cestovní průkaz za účelem návratu občana do ČR. Občané ČR, kteří cestují do Turecké republiky za jiným účelem než turistickým, si nadále musí k cestám do Turecké republiky obstarat vízum. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Měna

Národní měnou je turecká lira. Turecká lira se dělí na 100 Kurus (kurušů). Turecká lira se nedá v ČR zakoupit, vyměnit ji lze až v Turecku za volně směnitelnou měnu, USD nebo Euro. Výměnu můžete uskutečnit ve směnárnách, na poštách, v bankách, hotelech a obchodech. Platební karty Visa a MasterCard se dají běžně použít v hotelích, obchodech, barech a restaruacích, ale mimo hlavní turistické oblasti , v malých restauracích a penzionech můžete mít s placením kartami problém. Peníze si můžete vybrat z bankomatů, kterých bývá v turistických střediscích plno. Bankomaty nabízejí instrukce v angličtině, němčině a francouzštině.

Rady pro řidiče

Turecko patří mezi země s největším počtem dopravních nehod a nejvyšší úmrtností v jejich důsledku. Proto doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost ostatním účastníkům silničního provozu. Dopravní předpisy jsou obdobné těm v ČR, v praxi se však nedodržují. Velmi ostražití by měli být chodci, protože v Turecku je uplatňováno „pravidlo absolutní přednosti motorového vozidla“. Při řízení automobilu doporučujeme také zohlednit některá další specifika zdejšího dopravního provozu a to především, že o své přítomnosti dává řidič ostatním na vědomí zejména troubením, použití světelné signalizace neznamená dávání přednosti ale právě naopak. V případě cesty motorovým vozidlem je nezbytné předložit následující dokumenty: technický průkaz vozidla, mezinárodní řidičský průkaz (Turecko uznává pouze Mezinárodní řidičský průkaz podle Úmluvy o silničním provozu z 19.9.1949), doklad o zaplacení povinného ručení pro zahraničí (tzv. zelená karta). Pokud řidič zelenou kartu nevlastní, lze uzavřít pojištění na tureckých hranicích. Důrazně doporučujeme, aby řidič vozidla při vjezdu do Turecka trval na zapsání vozidla do svého cestovního pasu! Vyhne se tak možnosti, že by vozidlo nebylo při zpáteční cestě propuštěno ze země. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Celní a devizové předpisy

Při celním odbavení na příjezdu do země mohou být pasu vyznačeny všechny cennější předměty (např. fotoaparáty, notebooky atd.) za účelem kontroly o pohybu předmětů při výjezdu. Ostré náboje a zbraně nesmějí být dovezeny bez zvláštního povolení. V případě, že se jedná o cestu z Turecka do země EU či ze země EU do Turecka, lze v hotovosti dovézt/vyvézt maximálně 10 000 €, či ekvivalent této částky. Pokud se bude jednat o cestu z Turecka do třetí země či ze třetí země do Turecka, platí maximální limit hotovosti ve výši 5 000 USD, či jeho evkivalentu. Vývoz starožitných předmětů (starších 100 let) je zakázán. Při vývozu nově vyrobeného koberce je nutno předložit doklad o koupi. Vývoz starších cenných předmětů podléhá povolení Generálního ředitelství pro správu muzeí. Při koupi drahých koberců a uměleckých předmětů doporučujeme zejména v turistických oblastech zvýšenou obezřetnost s ohledem na časté případy podvodů. Bezcelně lze do Turecka dovézt 200 ks cigaret, 50 ks cigár (tj. doutníků, jejichž váha nepřesahuje 3 g), 10 ks doutníků, 200 g cigaretového tabáku společně s 200 ks cigaretových papírků (nebo 200 g dýmkového tabáku nebo 200 g žvýkacího tabáku nebo 50 g šňupacího tabáku), 1 kg kávy, 1 kg instantní kávy, 500 g čaje, 1 kg cukrovinek, 1 kg čokolády, 1 láhev alkoholických nápojů o obsahu 100 cl nebo 2 láhve alkoholických nápojů o obsahu 75 cl, 5 balení parfému, toaletní vody nebo vody po holení, jejichž obsah nesmí přesahovat 120 ml. Léky, léčiva a zdravotní potřeby je možné bezcelně dovážet pouze pro osobní potřebu. Obecně osvobození od cla platí pro zboží, jehož celková hodnota nepřekračuje 300 €, v případě dětí mladších 15 let je tato částka stanovena na 145 €. Podsekretariát celnic však má právo osvobození od cla omezit v závislosti na charakteru a množství zboží. Zakázán je dovoz drog a jiných omamných látek, obchodování s nimi a jejich spotřeba. Za nedovolenou výrobu, vývoz a dovoz omamných nebo psychotropních látek (již za 1 gram) hrozí trest odnětí svobody ve výši 10 až 20 let a vysoké peněžité tresty. Nedovolený prodej, nabídka k prodeji, držení omamné nebo psychotropní látky za účelem nabídky, její transport či zprostředkování prodeje se trestá vysokou pokutou a odnětím svobody na 4 až 10 let. K dvojnásobnému zvýšení trestu dochází v případě, že omamnou a psychotropní látkou je heroin, kokain či morfin. Ke zvyšování trestního postihu dochází také, pokud se jedná o organizování trestné činnosti související s drogami či pokud je páchána vůči osobám mladším 18 let. Trestné je rovněž šíření toxikomanie. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Obecně se doporučuje dbát zvýšené opatrnosti při pobytu v místech s vyšší koncentrací osob, zejména na turisticky frekventovaných místech, a v případě nenadálé situace respektovat pokyny místních úřadů. Před cestou do oblasti východního a jihovýchodního Turecka je třeba pečlivě zvážit specifika a zvýšená rizika této oblasti. Doporučujeme, aby občané ČR, pokud se do této části země rozhodnou cestovat, o své cestě předem informovali ZÚ Ankara nebo GK Istanbul, vyhýbali se cestování v noci, při projíždění kontrolních stanovišť armády nebo četnictva se chovali klidně a ukázněně a respektovali pokyny místních orgánů. Některé silnice mohou být uzavřeny armádou. Dále se nedoporučuje vyhovět žádostem místních obyvatel o vyvezení různých balíčků, filmů, dopisů atd. Pokud by takováto zásilka byla u turisty nalezena a měla jakoukoliv souvislost s teroristickými organizacemi, hrozí poměrně vysoký trest. V ostatních částech Turecka nejsou problémy s osobní bezpečností. Mimo turistická letoviska a velká města je třeba počítat s možností, že samotná žena vzbudí pozornost. Pokud se mimo tyto oblasti, zejména na venkově, prochází sama (nebo v doprovodu jiné ženy) po ulici, nelze vyloučit případné obtěžování. Přepadení jsou v Turecku méně častá, než v západních zemích. Drobná kriminalita (krádeže osobních věcí z hotelových pokojů, vykrádání aut, podvody) se v hlavních turistických oblastech může vyskytnout, byly zaznamenány i případy znásilnění. Rozhodně tedy nelze doporučit nocování pod širým nebem nebo ponechávání osobních věcí na nestřežených místech. Klimatické podmínky v Turecku jsou zejména v letních měsících relativně náročné. Mnoho návštěvníků má také zkušenosti se slabším typem průjmů, který vzniká obvykle vlivem klimatických a stravovacích změn. Turci jsou všeobecně lidé velmi vstřícní a přátelští vůči cizincům. Chovají-li se vůči nim někdy jinak, pak je to většinou jen reakce na někdy povýšenecký až arogantní přístup cizinců. Přátelský postoj a pozitivní přístup je důležitým předpokladem pro navázání dobrých kontaktů. Dále doporučujeme nepodceňovat kulturní odlišnosti islámu a respektovat velkou úctu, která je v Turecké republice spojována se státními symboly (např. státní vlajka a obrazy a sochy zakladatele Turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka). Podobně jako v jiných částech světa i v Turecku existuje hrozba teroristických útoků. V současnosti je tato hrozba aktuální zejména s obnovením aktivity kurdské teroristické organizace PKK. V minulosti útočila PKK nejen proti tureckým státním institucím, ale i proti turistickým cílům za účelem poškození turecké ekonomiky. Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje důsledně respektovat pokyny tureckých bezpečnostních orgánů a sledovat aktuální bezpečnostní situaci v zemi, zejména při cestách do východních a jihovýchodních oblastí Turecka. Cesty do oblastí bezprostředně sousedících s Irákem (provincie Hakkari, Sirnak a Siirt) Ministerstvo zahraničních věcí ČR za současné situace nedoporučuje. V souvislosti s výskytem onemocnění klíšťovou encefalitidou a krymsko-konžskou hemorragickou (krvácivou) horečkou (CCHF), rovněž přenášenou infikovanými klíšťaty, doporučuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR věnovat při cestách do Turecka, zejména do oblasti Černého moře, zvýšenou pozornost rizikům vyplývajícím z napadení klíštětem. V rámci zkvalitňování služeb v turecké provincii Antalya,  zde vznikl pilotní projekt asistenční linky pro zahraniční turisty. V rámci celé provincie Antalya je možno se dovolat na číslo 179, na kterém je 24 hodin denně poskytována pomoc zahraničním turistům a řešeny jejich stížnosti. Tato služba funguje v jazyce anglickém, německém a ruském. V případě naléhavé potřeby mohou občané ČR, kteří se ocitnou v nouzi, kontaktovat stálou konzulární a diplomatickou službu Velvyslanectví ČR v Ankaře na telefonním čísle +90 532 375 1387 nebo stálou konzulární a diplomatickou službu Generálního konzulátu ČR v Istanbulu na telefonním čísle +90 533 257 3880. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Zdravotnictví a důležitá telefonní čísla

Mezi ČR a Tureckem existuje smlouva o sociálním zabezpečení, která pokrývá i zdravotní péči. Dle této dohody mají občané ČR v akutním případě nárok na bezplatné ošetření ve státních zdravotnických zařízeních, resp. na následné proplacení takto provedeného ošetření po návratu do ČR. Za tímto účelem je však nezbytné, aby si občan před cestou do Turecka u své české zdravotní pojišťovny obstaral formulář "CZ/TR 111". Zmíněná dohoda nepokrývá náklady na repatriaci, vyžaduje spoluúčast (např. 20 % na předepsané léky) a v praxi se mohou objevit problémy při proplácení vzešlé z posuzování naléhavosti lékařského zákroku. Proto důrazně doporučujeme občanům ČR sjednat si komerční cestovní zdravotní připojištění na celou dobu pobytu v Turecku. Toto připojištění navíc umožňuje ošetření i v soukromých zdravotních zařízeních, kde kvalita poskytované péče je obecně vyšší, než u státních institucí. Neexistují žádná omezení při poskytování zdravotní péče cizincům. Soukromá zdravotnická zařízení jsou na velmi dobré evropské úrovni; státní zařízení v hlavních centrech jsou na slušné úrovni. Při dlouhodobém pobytu se doporučuje pojištění u státní SSK (Social Sağlik Kurumu) nebo u některé ze soukromých pojišťoven.

Důležitá telefonní čísla
Předvolba do Turecka: 0090 + národní směrové číslo + číslo volaného
Policie: 155
První pomoc: 112
Hasiči: 110
Jandarma (četníci) 156
Cestovní a automobilová asociace: (TTOK)
Ankara: 0312/2228723
Istanbul: 0212/2828140

Geografie

Turecko se nachází na území Asie a jihovýchodní Evropy. Asijská část ležící na poloostrově Malá Asie, která zabírá naprostou většinu území (zhruba 97 %), je od té evropské oddělena Marmarským mořem a průlivy Bospor a Dardanely (které dohromady spojují Černé a Egejské moře). Turecko má zhruba obdélníkový tvar s délkou přes 1600 km a šířkou pod 800 km. Celková rozloha činí 783 562 km². Na třech stranách je Turecko obklopeno moři: na západě Egejským, a severu Černým a na jihu Středozemním. Ararat nacházející se v provincii Iğdır ve Východní Anatolii je nejvyšší horou Turecka. Turecko je převážně hornatá země a úzké pruhy nížin se nacházejí jen při pobřežích. Asi čtvrtina rozlohy je ve výškách nad 1200 m n. m. a méně než 40 % leží níže než 460 m n. m. Nejvyšší hory se nacházejí na východě, kde leží i nejvyšší hora Turecka Ararat s nadmořskou výškou 5165 metrů. Na severu leží Pontské hory, na jihu a jihovýchodě pak pohoří Taurus. Ve středozápadní části země se nachází rozsáhlá náhorní plošina. Složitá geologická struktura Turecka je příčinou občasného vulkanismu a relativně častých zemětřesení. Na východě země mimo jiné pramení velké řeky Eufrat, Tigris a Araks. Hranici mezi Řeckem a Tureckem tvoří řeka Marica. Největší z více než 250 jezer jsou Vanské jezero o rozloze 3714 km² a Tuz o rozloze zhruba 1550 km². Obě dvě tato jezera jsou slaná. Mezi ekologické hrozby patří znečištění vod a vzduchu, deforestace a možnost úniku ropy a zemního plynu z asi 5000 obchodních lodí, které každoročně proplují Bosporem.

Podnebí

Převážně suché, z části kontinentální podnebí Turecka je silně ovlivněno přítomností moří na severu, jihu a západě a hor vyskytujících se na většině území. Některé pobřežní oblasti mají podnebí podobné tomu středozemnímu, zatímco v horských oblastech jsou mnohem chladnější zimy a celkově větší rozdíly mezi letními a zimními teplotami. Ve vnitrozemí sahají jarní teploty pod bod mrazu a nejnižší teploty mohou dosahovat −20 °C na západě a −40 °C na východě. Sníh je v teplejších oblastech možné spatřit zhruba dva týdny ročně a v některých horských oblastech na východě čtyři měsíce ročně. Při pobřežích jarní teploty dosahují hodnot zhruba 5 °C a v létě stoupají až na 30 °C.

Historie

Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem. Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Sultán jako hlava osmanské říše měl neomezenou (absolutní) moc. Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky. Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména pak v druhé polovině 20. století. V Turecku žije jedenáct až čtrnáct milionů Kurdů a vztah turecké vlády k této národnostní menšině dosud není zcela vyřešen. Dalším problémem současného Turecka je neschopnost vyrovnat se s vlastní minulostí (například turecká vláda donedávna odmítala připustit turecký podíl na genocidě Arménů v průběhu První světové války), s náboženskou nesnášenlivostí (namířenou zejména proti křesťanům žijícím na území Turecka – Řekům, Arménům, …) a nacionalismem (opět namířeným proti netureckým národnostem žijícím v Turecku – Kurdům a dalším). Stále nevyřešená zůstává také otázka severní části Kypru, kterou Turecko de facto okupuje.

Etnické složení a náboženství

Turecko je sekulární zemí bez státního náboženství; turecká ústava zaručuje svobodu vyznání a myšlení. Zhruba 99 % obyvatel jsou muslimové, zbytek tvoří křesťané (hlavně členové Arménské apoštolské církve) a židé (většinou Sefardé). Z muslimů většina vyznává sunnitský islám. Zhruba 15–20 % populace tvoří alevité, kteří jsou částečně diskriminováni.

Hospodářství

Od svého založení v roce 1923 země fungovala na principu smíšené ekonomiky. Hlavním sektorem bylo původně zemědělství, ale postupně se začaly více prosazovat služby a průmysl. Dnes má Turecko relativně vyspělou liberální průmyslově-agrární ekonomiku. Je zakládajícím členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a G20 a v roce 2011 bylo z hlediska objemu hrubého domácího produktu (HDP) 16. největší ekonomikou světa. V roce 2001 prodělala země ekonomickou krizi, od následujícího roku ale po rozsáhlých ekonomických reformách zaznamenávala ekonomický růst. V roce 2009 zemi postihl pokles exportu v důsledku světové ekonomické krize. Míra nezaměstnanosti k roku 2011 dosahovala 9,2 % a oproti předchozímu roku tak klesla. 70 % zaměstnaných jsou muži a velká část pracovní síly nemá dostatečnou kvalifikaci. K významným oborům služeb patří cestovní ruch a s ním související hotelnictví. Turecko zaznamenává od začátku přístupových rozhovorů s EU v roce 2005 zvýšený zájem zahraničních investorů.

Česko - turecký slovníček