Tunisko (oficiálně Tuniská republika) je stát v severní Africe. Jeho název je odvozen od pojmenování hlavního města Tunisu.
Nekonečné písečné pláže, arabské medíny a súky, trhy, antické ruiny, Sahara, velbloudi a usměvavý obyvatelé to všechno najdete během dovolené v Tunisku. V Tunisku je velmi teplo, i během zimy je tam příjemných 18 - 22 C. Nejteplejším měsícem v Tunisku je červenec a srpen. Ovšem nejpříjemněji je v Tunisku na podzim, kdy se teploty pohybují mezi 26 - 28 C a pláže bývají poloprázdné. Pečlivě vybírejte hotely v Tunisku a v duchu si smažte jednu hvězdičku. Např. čtyřhvězdičkový tuniský hotel svou kvalitou odpovídá českému tříhvězdičkovému. Než si zaplatíte pobyt v hotelu, pečlivě si prostudujte všechny informace. Je nutné se také v Tunisku připravit na všudypřítomný arabský nepořádek. Samostatnou kapitolou je nakupování a smlouvání o ceně. Za dobrou cenu a s trochou obratnosti zde můžete nakoupit koberce, šátky, přehozy, textil, koření, šperky, kůže a různé suvenýry.
Mezi nejnavštěvovanější místa v Tunisku patří letoviska Mahdia, Hammamet, Monastir, Sousse, město Tunis a ostrov Djerba.
Hammamet | Monastir | Nabeul |
Mahdia | Sousse | Port El Kantaoui |
Borj Cedria | Tabarka | město Tunis |
ostrov Djerba |
Časový posun: - 1 hodina letní čas a 0 hodin zimní čas.
Elektřina: zásuvka je dvoukolíková a všechny spotřebiče jsou na 220V.
Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Doporučujeme, aby jste si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.
Občané České republiky mohou na území Tuniska vstupovat pouze s platným cestovním pasem. Platnost pasu v případě organizované turistiky s cestovní kanceláří musí minimálně o 3 měsíce překračovat plánovanou dobu pobytu, v případě individuální turistiky s platným vízem musí platnost pasu překračovat plánovanou dobu pobytu minimálně o 6 měsíců. Každý občan i dítě, musí být držitelem vlastního cestovního dokladu. Od 26.6. 2012 musí mít i dítě mladší 10 let pro cesty do zemí Evropské Unie vlastní cestovní doklad. Očkovací průkaz se nevyžaduje, žádné očkování není povinné. Výjimkou mohou být cestovatelé přijíždějící ze zemí s výskytem žluté zimnice (např. při tranzitní cestě ze subsaharské Afriky). Při vstupu do celního a pasového pásma je nutno předložit kromě pasu ještě vyplněnou registrační kartu (cestovatel ji obvykle obdrží ještě na palubě letadla). Pasový úředník vrátí spodní díl, který je nutno odevzdat při odjezdu. Aktuální informace si můžete ověřit zde
Tuniskou měnou je tuniský Dinár, též uváděný jako Denár. Značka dináru je v Tunisku DT nebo jen D. V mezinárodních měnových lístcích má tuniský dinár značku TND. Výměnu za místní tuniské dináry raději uskutečněte přímo na letišti po příletu nebo v hotelové směnárně v místě ubytování. Bankomaty se nacházejí ve všech větších městech a také v turistických lokalitách. Platba kartou je v Tunisu běžnou obchodní transakcí. Kartou můžete platit velké množství zboží a služeb, počínaje ubytováním, stravou, půjčením auta a konče nákupy. Nejběžnější karty jsou zde MasterCard a Visa. Pokud máte kartu typu MasterCard, Visa, AmEx nebo Dinners Club, neměli byste mít žádné problémy.
Bakšiš je v arabských zemích naprosto běžnou záležitostí. Ani Tunisko není výjimkou, proto mějte vždy po ruce nějaké ty „drobné“. Není neobvyklé, když se ochota poskytnout spropitné odrazí na kvalitě služeb.
Motoristé musí při vstupu předložit technický průkaz (event. též plnou moc od majitele – týká se především autobusů), platný řídičský průkaz a doklad o mezinárodním pojištění (zelenou kartu). Občané ČR cestující na území Tuniska si mohou dovézt bezcelně jeden automobil, jenž je zapsán do pasu řidiče s platností na dobu 3 měsíců. Upozorňujeme v této souvislosti, že do pasu je takto možné zapsat pouze jeden automobil a zejména na skutečnost, že plná moc (procuration) od majitele musí být ověřena příslušnými orgány ČR. Řidič pronajatého či zapůjčeného motorového vozidla je proto povinen nechat si ověřit plnou moc ještě v ČR. V opačném případě může dojít k zadržení vozidla na hranicích a jeho vydání až při cestě zpět. Silniční síť má délku 23 000 kilometrů, z toho je 18 000 km s pevným povrchem. Automobil lze vypůjčit v půjčovnách v každém turistickém středisku či větším hotelu. Je třeba zjistit, jaká pojištění jsou ve smlouvě zahrnutá, případně uzavřít připojištění. Soukromé půjčovny jsou nejlepší. Malé taxíky jsou levnější a jsou jen pro tři osoby. Toto pravidlo se přísně dodržuje. Jízdy v noci jsou o 50% dražší, poplatky se platí za zavazadla. Velké taxíky, které mohou jezdit na delší vzdálenosti po celé zemi, jsou dražší. Dálkové taxíky mají šest míst k sezení. Taxikářům se dává zaokrouhlené spropitné kolem 10% z celkové částky. Rádi však účtují větší částky, proto je dobré sledovat taxametr a cenu domluvit předem.
Bezcelně je možno dovézt alkoholické nápoje do obsahu 25% alkoholu 2 litry na osobu, nad 25 % alkoholu 1 litr na osobu, 400 ks cigaret, 100 ks doutníků nebo 250 g tabáku na osobu, 1/4 l parfému a 1 l toaletní vody na osobu. Na přechodnou dobu lze dovézt: dopravní prostředek (automobil, karavan, soukromé letadlo, motorku, motorový člun), až 2 fotoaparáty a 20 filmů pro vlastní potřebu, 1 kameru a 20 filmů, sportovní potřeby, campingové vybavení, hudební nástroje, 1 dalekohled, 1 přenosný psací stroj, 2 dětské kočárky, 1 jízdní kolo, 1 osobní počítač, 1 radiomagnetofon, CD přehrávač apod. Dovezené osobní věci musí být znovu vyvezeny. Při dovozu zvířat je třeba předložit doklad o jejich veterinární způsobilosti vystavený oficiálním úřadem dané země (ČR). Jedná se o platné veterinární osvědčení vydané Státní (městskou) veterinární správou v ČR, které není starší 3 dnů, čip je výhodou. Doporučuje se pas EU, který je v ČR vydáván na základě čipování. Je zakázáno dovážet zbraně všech druhů kromě řádně registrovaných loveckých, explozivní materiál, omamné a psychotropní látky, pornografii, produkty a zboží, které mohou ohrozit bezpečnost, zdraví, náboženské cítění a morálku veřejnosti. Tuniské úřady velmi tvrdě postihují držení a užívání psychotropních látek. K vývozu místní flóry a fauny je nutné povolení ministerstva zemědělství, vývoz antických předmětů je možný pouze na povolení ministerstva kultury. Je zakázán dovoz i vývoz tuniských dinárů. Zbude-li určitá částka místní měny, je možno ji směnit zpět na valuty; lze proto doporučit postupnou směnu podle potřeby a uchovávat si pro případ zpětné směny stvrzenky vydané směnárnou. Do Tuniska je dovoleno dovážet veškeré cizí valuty, cestovní šeky a platební a úvěrové karty; cizí valuty do hodnoty cca 30.000 Kč, v případě částky převyšující uvedenou hodnotu je třeba o tom informovat při celním a devizovém odbavení při příjezdu, případný vývoz nedeklarované částky deviz je sankcionován odebráním peněz a pokutou ve výši odebrané částky a případně dalšími úředními postupy. Kontrolu vývozu deviz a dinárů pravidelně provádí celní kontroloři po pasovém odbavení na mezinárodních letištích. Aktuální informace si můžete ověřit zde
V souvislosti s aktivitou teroristických skupin v zemích Maghrebu (zejména v Alžírsku a Maroku) je třeba mít na paměti, že ani Tunisko není chráněno před rizikem teroristického útoku. Je žádoucí sledovat aktuální situaci na Blízkém východě. Jižní pouštní oblasti jsou vojenskou zónou se zvláštním bezpečnostním režimem. Turisté cestující do této oblasti mimo organizované zájezdy jsou povinni požádat o povolení k průjezdu guvernorát ve městě Tataouine, přičemž žádost na zvláštním formuláři, který poskytne buďto zmíněný guvernorát nebo Regionální komisariát pro turistický ruch v Houmt Souk, Medenine, je třeba podat 4 - 6 týdnů předem. O aktuálních podmínkách a rizicích pro cestování do této oblasti je tedy nutno se s předstihem informovat. Individuálním cestovatelům se doporučuje využít databáze Dobrovolné registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí, která zastupitelskému úřadu umožní poskytnout rychlou pomoc v nouzi.
Všeobecná bezpečnostní situace v Tunisku je poměrně dobrá, nicméně v návaznosti na uvolnění bezpečnostní situace v souvislosti s pádem autoritativního režimu v lednu 2011 došlo v zemi k nárůstu obecné kriminality a především zvýšení počtu krádeží, ale i loupežných přepadení s použitím násilí, přičemž výjimkou nejsou ani turistická střediska. Mimořádné opatrnosti by měly dbát osamělé ženy: neprocházet se samy odlehlými a málo frekventovanými místy, v noci se nepohybovat mimo rušné turistické zóny. V zájmu vlastní bezpečnosti by se měly snažit neupoutávat pozornost příliš odhalujícím oblečením a nenavazovat komunikaci s neznámými muži. Po lednu 2011 dochází k postupnému posilování islámského charakteru země a v souvislosti s tím se m.j. množí i slovní i fyzické útoky na sekulárně oděné ženy. Turisté mohou např. při řešení krádeží požádat o součinnost ubytovací zařízení, které vyhodnotí, jaké policejní složce věc ohlásit, a může napomoci i při komunikaci. Při jednání s policií bývá obtížné vyžádání policejního protokolu o oznámení krádeže. Zpravidla je vydáváno pouze potvrzení o nahlášení ztráty. Pro případné řízení o pojistné události je však policejní protokol nezbytný. Vzhledem k tomu, že je sepsán zpravidla v arabštině, je nutná přítomnost delegáta cestovní kanceláře.
Nesmí se fotografovat vládní, policejní a vojenské objekty, nádraží, letiště a další budovy označené tuniskou vlajkou (např. prezidentský palác a hlavní sídla místních HSP, včetně národní televizní stanice) a uniformované osoby. Vstup do mešit v době modliteb je nevěřícím zakázán. Zakázáno je fotit i ty muslimy, kteří svůj rituál provádějí mimo mešitu. Při focení místních obyvatel se doporučuje požádat je o svolení. Od roku 1980 je zakázáno fotografovat židovské objekty, které jsou přísně střeženy policií. Je třeba respektovat zákaz vstupu do blízkosti těchto objektů, pokud je u nich vymezen prostor s policejní hlídkou. Do Tuniska je povolen dovoz dalekohledů a elektronických zařízení umožňujících přenos zvuku či obrazového signálu (včetně dětských hlídacích chůviček) výhradně na základě povolení uděleného tuniskými orgány. Uvedenému režimu nepodléhají standardní mobilní telefony. V případě kontroly zavazadel na vstupním hraničním přechodu může dojít k zabavení přístroje, pro který nebylo uděleno povolení, a jeho následnému vydání až při odjezdu ze země. V případě dotazů k udělování povolení se prosím obraťte na Velvyslanectví Tuniské republiky v Praze.
Přístup k cizincům je velmi tolerantní, přesto nelze zapomínat, že Tunisko je zemí muslimskou. Tomu je třeba přizpůsobit chování (např. pokud jde o navazování kontaktů s místními dívkami a požívání alkoholu) a oblékání (zejména mimo turistické zóny vynechat příliš “úsporné” modely). Při návštěvě země v postním měsíci Ramadánu se doporučuje vyžádat bližší instrukce na Velvyslanectví ČR v Tunisu, Velvyslanectví Tuniska v ČR nebo u tuniského Národního úřadu pro cestovní ruch.
V průběhu roku 2003 zahájila činnost mravnostní policie, která namátkově legitimuje smíšenou společnost mladých lidí, nevyjímaje páry, u nichž prověřuje, zda jsou manžely a zda jejich chování odpovídá pravidlům muslimské společnosti. Stejným způsobem jsou prověřováni místní obyvatelé ve společnosti cizinců, a to zejména v nočních hodinách v okolí zábavních podniků. Po vstupu ČR do EU je zaznamenán zvýšený zájem tuniských občanů o sňatek s občankou ČR. Jedná se o kategorii mužů ve věku 25 - 30 let, nekvalifikovaných, pocházejících ze skromných ekonomických poměrů (zpravidla zemědělských), kteří v průběhu turistické sezóny pracují pro hotely či turistické kanceláře. Cílem těchto rychlých sňatků je získání trvalého pobytu v zemi EU. Aktuální informace si můžete ověřit zde
Mezi Českou republikou a Tuniskou republikou existuje dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví. Nicméně je rozdílně vykládána jak českou tak i tuniskou stranou.Tuniská strana odmítá výklad, podle kterého by měla poskytovat bezplatnou zdravotní péči pro občany České republiky v případě jejich onemocnění nebo úrazu.V případě nutnosti je nejlepší obrátit se na ubytovací zařízení, které zajistí lékařskou pomoc. Do Tuniska je nezbytné cestovat se zdravotním pojištěním pro zahraničí. Tunisko disponuje státními i soukromými zdravotnickými zařízeními a lékařský personál je většinou na dobré profesionální úrovni. Tato péče v žádném případě nezahrnuje náklady na repatriaci do ČR v případě zranění či úmrtí. Tyto náklady v řádu desítek až stovek tisíc Kč musí v případě potřeby hradit přímo daný občan ČR či jeho příbuzní. Před každým pobytem v zahraničí se důrazně doporučuje uzavřít doplňkové cestovní připojištění (především pojištění léčebných výloh a výloh na repatriaci) a uschovat si všechny účty za zdravotnickou péči pro nutné finanční vypořádání po návratu domů. V případě provozování rizikových sportů (létání na rogalech, vodní sporty, horolezectví aj.) je nutné mít speciální připojištění pokrývající i tyto aktivity. Povinné očkování neexistuje. Doporučuje se očkování proti hepatitidě A a B.
Důležitá telefonní čísla
Předvolba do Tuniska: 00216
Hasiči (civilní ochrana): 198
Lékařská záchranná služba: 190
Policie: 197
Hl. město Tunis:
Rychlá zdravotní služba ambulance: 71724080, 71725555
Lékařská pohotovost (Allo Docteur): 71781000, 21380884
Policie: 71846846
Odtahová služba (SOS Remorquage): 71801211, 71840840
Tunisko sousedí na západě s Alžírskem a na jihovýchodě s Libyí. Sever a východ země tvoří pobřeží Středozemního moře. V zálivu Malá Syrta leží ostrov Djerba. Na území Tuniska najdete nejsevernější výběžky afrického kontinentu, Bílý mys a mys Bon. Z hlediska geografie se Tunisko dělí na čtyři rozdílné oblasti. Na severu hory, na jihu poušť, ve střední části step a na severovýchodě oblast Sáhel, neboli arabsky pobřeží. Hlavním horským pásem je pohoří Dorsale, ve kterém se nachází i nevyšší vrchol Jebel Chambi (1.544 m). Úrodná oblast severního Tuniska se nazývá Tell. Severnímu pobřeží se říká Korálové pobřeží, o což se zasloužila bohatá naleziště korálů. Tato část pobřeží je převážně skalnatá a na severu ho lemují zelené úrodné pláně s hustým pohořím Kroumirie. Mezi oběma pohořími leží údolí Medjerda, které zavlažuje jediná tuniská stálá řeka Oued Medjerda.
Rozsáhlou část středního Tuniska pokrývá step. Ve vyšších polohách je charakteristickým porostem tráva esparto, v nižších oblastech se vyskytují solná jezera. Od stepi směrem na jih ubývá vegetace a krajina přechází v četná solná jezera zvaná chotts. Zanedlouho jsou všude jen nekonečné písečné duny Sahary. Toto „písečné moře“ neboli Erg zaujímá zhruba třetinu rozlohy země. V Tunisku je to přesněji řečeno poušť Velký Východní Erg (Grand Erg Oriental). Sahara však není písek, jsou zde i hory, prolákniny, vyschlá údolí vádí a solná jezera. Největším solným jezerem je Chott El Jerid o rozloze 5.000km2. Jižní větry vanoucí z pouště ničí zemědělství i ostatní vegetaci. Díky nim se Sahara rozšíří každý rok o zhruba 3 kilometry. Tunisané se snaží postupu pouště zabránit a každý rok vysazují na jejím pomezí ohromné množství dřevin. Protikladem pouště jsou oázy. Oázy se nacházejí v suchých údolích v blízkosti spodních vod. Jejich obyvatelé jsou mistry zavlažování. Propracovaný systém kanálů vedoucích od spodních vod vybudovali již staří Punové a Římané.
Tunisko leží v subtropickém pásu a jeho počasí ovlivňuje jak okolní moře, tak i africké vnitrozemské podnebí. Průměrné teploty v Tunisku překračují v hlavní sezóně 25 stupňů a šplhají až ke 33 stupňům. Moře bývá taktéž velmi teplé a jeho teplota je vhodná ke koupání i v listopadu, kdy je ještě nahřáté z letních měsíců. Turistická sezóna začíná v květnu a trvá až do října. Navštívíte-li Tunisko v červenci nebo srpnu, setkáte se horkým sluníčkem a také největším počtem turistů. Pokud se vydáte na jih Tuniska, můžete počítat s ještě teplejším počasím i žhavou Saharou. Proto je na Djerbě sezóna prakticky celý rok a delší pobyt na Sahaře se doporučuje převážně v zimních měsících. Několikadenní srážky můžete zažít pouze v zimních měsících na severu a sněžení zažijete naprosto vyjímečně v severozápadním pohoří. V Tunisku je jen velmi malá pravděpodobnost, že Vám dovolenou zkazí déšť a v letních měsících je toto naprosto vyloučeno.
Budeme-li hovořit o historii Tuniské republiky, od jejího založení uběhlo jen něco málo přes 50 let.Pokud ale budeme chtít nehlédnout do dávných časů, kdy se na území dnešního Tuniska objevili první lidé, začali zemi osidlovat a využívat její pohostinnosti, vrátíme se do doby před více 200 000 lety. Již z této doby- paleolitu byly na jihu Tuniska objeveny primitivní kamenné nástroje. O něco později, kolem 9000 let před naším letopočtem, začíná území osidlovat již o něco vyspělejší civilizace. Ta už k dorozumívání používala vlastní řeč, vyráběla nástroje z pazourku a z důvodu obživy chovala a lovila zvířata a sbírala, případně pěstovala, plodiny. Zhruba čtyři tisíce let před naším letopočtem se na území Tuniska dostala berberská civilizace.
V 11. století před naším letopočtem přichází z území Libanonu Féničané. Ti jsou známí především pro svou schopnost vládnout na moři a stávají se jak nejlepšími námořníky, tak velmi schopnými obchodníky. Zásobují tak celou oblast Středozemního moře. Roku 814 před naším letopočtem zakládají na březích Středozemního moře město Kartágo. Velice rychlé zbohatnutí, rozvoj ve všech směrech a ohromný růst ekonomiky. To vše považuje Řím za hrozbu a tím se, nyní již samostatný stát Kartágo, dostává do sporů, které vyvrcholí řadou válek. Tyto tzv. Punské války jsou celkem tři a pokaždé končí v neprospěch Kartága. Během prvních dvou však není převaha tak výrazná a situace se vyřeší úmluvami a odškodným pro Řím. Punské války trvají téměř jedno celé století (264 před n. l. – 146 před n. l.) a končí naprostou porážkou Kartága. Celá země je téměř srovnána se zemí, obyvatelstvo prodáno a půda je zasypána solí, aby ji ani v budoucnu nešlo použít k zemědělství.
Po porážce v Punských válkách připadá Kartágo Římu. Netrvá dlouho a římský Caesar se rozhodne využít výhodné strategické polohy Kartága. Zahájí výstavbu nového Kartága na místě původního, tentokrát podle čistě římského vkusu, kultury a architektury. Za důležitost Kartága také z velké části může důležitost tamního přístavu. Z Kartága se opět stává úrodná oblast a je využívána k pěstování zemědělských plodin a zásobování Říma. Je nazývána obilnicí Říma. Římané se neomezují jen na oblast Kartága, ale vedou expanzi i do dalších míst a okolí dnešního Tuniska. Římská vláda nad Kartágem končí rokem 439 n.l., kdy na scénu boje, zpočátku pouze o oblast severní Afriky, přicházejí Germáni. Tito přesněji germánští Vandalové se ujímají vlády nad Kartágem a roku 455 n. l. dobývají Řím a vše vrcholí jeho vypálením.
Přibližně na 200 let připadá oblast severní Afriky Byzantské říši, která se snaží stále výrazněji rozmáhat. Roku 649 n. l. ale začínají vpády Arabů se záměrem rozšířit muslimskou víru. Během roku 670 dochází k úplnému ovládnutí dříve Byzancí okupovanou oblast celého Tuniska. Toto území se stává emirátem a je postupně ovládáno několika různými dynastiemi. Hlavním městem se stává dosud bezvýznamný Tunis. Toto období je považováno za zlatý věk, v němž dochází k výraznému pokroku a rozvoji v řemeslech, zemědělství i obchodu. Staví se také mnohé nové budovy. Před veškerý tento vývoj ale dochází k občasným povstáním, v některých případech velmi krvavým.
V 16. století dochází k dobývání ostrovní části Tuniska piráty. Ti se zmocní také Djerby a vybudují si na ní základnu. Postupně padá celé Tunisko díky pirátům do rukou Turecka. Pirátství se stává ve vodách středozemního velmi výdělečnou činností a rozmáhá se po celém Tunisku. V 19. století se Tunisko stává závislým na Evropě a toho využívá Francie, která má v Africe již jednu kolonii (Alžírsko) a roku 1881 obsazuje i celé Tunisko.
Po obsazení Francouzi se Tunisko stává protektorátem. Tunisané mohou studovat a využít vlivů Evropy k rozvoji průmyslu, nemohli však ovládat svůj vlastní stát. Díky tomu propukaly drobné nepokoje a povstání. Habib Bourghiba zakládá roku 1920 stranu Destour a požaduje nezávislost. Tato snaha je potlačena jeho zatčením. V polovině 20. století během válčení se snaží Tunisko obsadit také Němci a Italové, americká a anglická vojska ale zasahují a Tunisko se opět dostává do rukou Francie. Bourghiba utíká do Egyptského exilu, ale i odtud podporuje Tunisany k povstání a sám odjíždí vyjednávat osamostatnění Tuniska do Francie. Při návratu do Tuniska je opět zatčen a tím propukají další boje. Francie je nakonec nucena uznat Tunisku autonomii.
Nezávislým je Tunisko prohlášeno roku 1956 a od roku 1957 se stát stává republikou v čele s 1. prezidentem Habibem Bourghibou.
Arabové 97%, Berbeři 1%, Evropané 1%, Židé 1. Náboženství 98 % muslimové (islám sunnitského ritu), křesťané 1%, židé a ostatní 1%.
Velmi důležitou složkou tuniského hospodářství je zemědělství. Nejvíce se pěstují olivy, datle, fíky, obilí, melouny, citrusy, granátová jablka a rajčata. Hlavní průmyslová odvětví jsou potravinářství, petrochemie, průmysl textilní, kožedělný elektrotechnický a hutnický.V poslední době vzrůstá úloha turismu, která se velkou měrou podílí na výši HDP. Ročně navštíví Tunisko okolo 5 mil.turistů, z nichž 20% jsou Němci. V Tunisku se těží ropa, zemní plyn, fosfáty.
Ahoj | Slám |
Dobré ráno | Sbáh il-chér |
Dobrý večer | tisbah cala-chér |
Dobrou noc | Tisbah cala-chér |
Ano | é |
Ne | La |
Promiňte | Sámahní |
Těší mě | Nitšarrafů |
Klimatizace | Klimatisér |
Pomoc! | Aununí |
Ztratil jsem se | Ana dáji |
Byl jsem okraden | Saragú li hawajiží |
Toalety | Twalét |
Nemocnice | Sbítár |
Lékárna | Sajdalíja |
Lékař | Tabíb |
Policie | Bolís |
Kolik to stojí? | Gaddáš hádá |
Moc drahé | Ghálí šwajja |
Sleva | Tachfíd |
Anglicky | Inglízí |
Pas | Paspór |
Velbloud | Žmal |