Afrika

Egypt

Egypt je arabská republika ležící v severovýchodní Africe a malou částí též v Asii. Hraničí s Libyí, Súdánem a Izraelem. Ze severu Egypt omývají vody Středozemního moře, z východu pak Rudé moře. Egypt je jednou z nejlidnatějších zemí Afriky. Většina obyvatel žije poblíž břehů řeky Nil, kde se nachází úrodná půda. Většina území Egypta tvoří nehostinná poušť Sahara, která je velmi řídce obydlena. Přibližně polovina obyvatel Egypta žije ve městech, v hustě obydlených centrech Káhiry, Alexandrie a dalších velkých měst Nilské delty. Hlavním městem Egypta je Káhira.

Egypt je znám především díky starověké civilizaci a několika světově proslulým monumentům, jako jsou například pyramidy v Gíze, Sfinga, chrámový komplex Karnak v Luxoru a Údolí králů. Do Egypta se však jezdí nejen za poznáním starověkých památek, ale i za odpočinkem na krásných plážích Rudého moře. Rudé moře je jedním z nejseverněji položených korálových moří na Zemi a vzhledem k poměrně nízké vzdálenosti od Evropy patří mezi nejnavštěvovanější potápěčská místa na světě. Hlavním lákadlem je zejména množství korálových útesů a pestrobarevný podmořský svět v jejich okolí. Na pobřeží Rudého moře vyrostly luxusní hotelové komplexy, které cestovatelům z různých částí světa nabízejí veškerý komfort. Komplexy mají většinou vlastní pláže, obchody, restaurace, diskotéky, minikluby pro děti, soustavy bazénů; jsou to taková malá "města. Služby jsou většinou na vysoké úrovni. Objevte i Vy Egypt, tajuplnou zemi plnou legend a zažijte dovolenou v Africe.

Egypt - letoviska

Cestování

Časový posun: 0 hodin letní čas a +1 hodina zimní čas.

Elektřina: Systém 220 V / 50 Hz, elektrické zásuvky shodné jako v ČR.

Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Doporučujeme, aby jste si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Doklady potřebné pro vstup do Egypta

Pro vstup do Egypta je potřebné vízum. Pokud žadatel cestuje s cestovní kanceláří, většinou toto vízum vyřizuje CK. O vízum je možné zažádat také přímo u Velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze: Pelléova 14, 160 00 Praha 6 – Bubeneč, tel. (02) 2431 1506, fax: (02) 2431 1157. Od začátku roku 2002 mohou občané ČR získat za poplatek vízum na mezinárodním letišti v Káhiře, příp. na dalších vstupních místech (letištích a přístavech) do země (Alexandria, Hurghada, Luxor, apod.). Platnost pasu v tom případě musí být ještě alespoň 6 měsíců po skončení cesty. V praxi může však být tato možnost pro české občany komplikována leteckými společnostmi, které pro vstup na palubu letadla vyžadují prokázat se příslušným vízem. Doporučuje se před cestou ověřit u zastupitelského úřadu Egypta, zda se podmínky pro přicestování nezměnily. ZÚ upozorňuje na skutečnost, že cena za vízum udělené na Zastupitelském úřadě EAR v Praze je vyšší než poplatek, který zaplatí turista za vízum v případě, že jej kupuje až při příletu do země. Každý občan i dítě, musí být držitelem vlastního cestovního dokladu. Od 26.6. 2012 musí mít i dítě mladší 10 let pro cesty do zahraničí vlastní cestovní doklad. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Měna

Egyptskou měnou je tzv. egyptská libra, která se dělí na 100 piastrů. Egyptská libra je často označována jako pound (čti paund) z anglického výrazu pro libra. Označení egyptské libry je L.E. Kurz vůči české koruně se většinou pohybuje okolo čtyř korun za libru. Cizí měnu - euro, dolary (ne však české koruny) je možno vyměnit v hotelových směnárnách, v centru Hurghady také v bankách a směnárnách. Nedoporučuje se měnit peníze na černém trhu vzhledem k možným postihům ze strany místních orgánů a také vzhledem k bezpečnostním rizikům pro cizince. Můžete platit bez problémů eurošeky a cestovními šeky, rovněž také platebními kartami. To ale neplatí na tržištích či na výletních lodích, kde se platí hotovými penězi.

Rady pro řidiče

Cestování vlastním vozem do Egypta je spojeno s řadou byrokratických obtíží a vstup do země je relativně finančně náročný. Orgány EAR vyžadují na hranicích mezinárodní řidičský průkaz. Celní orgány bezpodmínečně žádají předložení karnetu (celní deklarace o dovozu a vývozu vozidla). V opačném případě, který se nedoporučuje, je vyžadováno složení celní garance v hodnotě vozu + cla, které dosahuje až 175% ceny, podle kubatury vozidla. V EAR neplatí evropská tzv. zelená karta a na hranicích je třeba za poplatek uzavřít nové havarijní pojištění. Celní orgány vydávají převozní značku, za niž je nezbytné rovněž zaplatit správní poplatek. Vstup do EAR je na hranicích umožňován na tranzitní dobu 72 hodin nebo jeden měsíc. Správní orgány EAR vyžadují ve výbavě vozu hasicí přístroj certifikovaný místními orgány. Vážným problémem je dále čekací doba na vyřízení potřebných formalit. Nelze též dovážet větší množství pohonných hmot do země (pouze cca 1 kanystr pro případ nouze). S účinností od 1. 8. 2008 vstoupil v Egyptě v platnost nový zákon, upravující pravidla silničního provozu v zemi. Jedná se o zásadní zpřísnění zákona z r. 1973 a jeho novelizace z r. 2000, které má pomoci vyřešit vysoký počet dopravních nehod v důsledku nedodržování pravidel bezpečnosti silničního provozu. Nový zákon je zaměřen zejména na zpřísnění postihů za vysoce nebezpečné přestupky jako např. řízení v protisměru, neoprávněné odstranění či poškození parkovací "botičky, neoprávněné používání klaksonu atd. Ukládá vysoké finanční pokuty či odebrání řidičského průkazu anebo trest vězení až na 1/2 roku. Zákon zavádí povinnost dodatečného vybavení vozidel autolékárničkou a výstražným trojúhelníkem s platností od 1. 11. 2008. Místní obyvatelé, kteří nemají ve výbavě výstražný trojúhelník, používají místo něj kameny, které umísťují do odstavného pruhu, tj. krajního pruhu – proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti při jízdě po silnici s více pruhy. Na některých úsecích silnic jsou vybírány dálniční poplatky. Bezolovnatý benzín je zatím možné zakoupit pouze u limitovaného počtu benzínových pump, situovaných v Káhiře, Alexandrii a několika dalších velkých městech. V případě pronajmutí auta v EAR je vyžadován mezinárodní řidičský průkaz, fotokopie cestovního pasu a složení částky (garance), nebo ponechání např. kreditní karty do zástavy za zapůjčené vozidlo. Ceny se liší dle nabízených vozů a úrovně služeb jednotlivých provozovatelů. Z výše uvedených důvodů se doporučuje volit jiné způsoby cestování do EAR. Turistická místa v EAR jsou propojena relativně hustou a spolehlivou sítí vlakového, autobusového a leteckého spojení. Ve městech funguje hromadná městská doprava zajišťovaná státními autobusy. Ta je však pro Evropana neznalého místních poměrů a jazyka téměř nepoužitelná. Vedle státních dopravních prostředků spojení zajišťují soukromé mikrobusy a zejména relativně levné taxíky (výjimkou je spojení na letiště). Vzhledem k vysokému počtu dopravních nehod, obětí na životech a zranění zahraničních turistů, k nimž došlo v Egyptě v poslední době, doporučuje se českým klientům cestovních kanceláří, aby si u nich předem ověřili, zda egyptští smluvní partneři zaručují odpovídající bezpečnostní standardy, zejména pokud se týká střídání řidičů a jejich odpočinku při jízdě na dlouhé vzdálenosti a po jízdě, prokazování jejich kvalifikace (profesionální platné řidičské průkazy), dodržování pravidel silničního provozu, zejména nejvyšší povolené rychlosti a prokazování odpovídajícího technického stavu vozidel. Vzhledem k častému překračování povolené rychlosti (90 km v hodině na běžných silnicích, 100 km v hodině na některých silnicích dálničního typu) a mnohdy riskantní jízdě řidičů turistických autobusů, doporučuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR českým občanům, aby v takových případech důrazně požadovali dodržování pravidel silničního provozu a zásady bezpečného návratu nejen po samotném řidiči, ale i po turistickém doprovodu cestovní kanceláře. 

Celní a devizové předpisy

Do EAR je zakázán dovoz potravin, alkoholu, pornografie, zbraní a všech druhů drog. Je striktně zakázán vývoz památek a zlata v nezpracované podobě. Postihy za prodej a přechovávání drog jsou přísné a pohybují se řádově v desítkách let odnětí svobody. Za nedovolené držení drog může být udělen i trest smrti. Mnoho léků a podpůrných prostředků podléhá přísnému režimu kontroly, zejména pokud jde o jejich vývoz z Egypta. Turista přijíždějící do EAR má právo na nákup zboží z bezcelních obchodů (Duty Free Shops) v určité kumulované výši (na aktuální částku se doporučuje v případě zájmu zeptat pracovníka egyptské celní služby při příletu/příjezdu do Egypta) za kalendářní rok na letišti a vybraných místech v Káhiře a Alexandrii do 24 hodin po příletu. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Doporučuje věnovat pozornost aktuálním sdělením o situaci v Egyptě. Základní odlišností EAR od evropských států je faktor islámu. Muslimové, Egypťany nevyjímaje, jsou velmi citliví na některé projevy evropského chování, které urážejí jejich náboženské cítění. V této souvislosti je nezbytné upozornit na vhodné oblékání zejména dívek a žen, které by mělo být oproštěno od nošení krátkých kalhot, dámských šatů bez ramínek, hlubokých výstřihů apod. Za nevhodné je považováno také pití alkoholických nápojů na veřejnosti a některé v Evropě běžné společenské projevy, jako je vodění žen za ruku, polibky na veřejnosti atd. V Egyptě stále existují lokality, kam je pro vstup vyžadováno povolení od Travel Permits Department of the Ministry of Interior. Mezi tyto lokality patří příhraniční oblast s Libyí a oblasti Sinaje mimo silnice. Dále je třeba upozornit na oblasti na Sinaji, kde se doposud nacházejí neodkrytá minová pole z předchozích válek, často označená pouze ostnatým drátem. Při fotografování je dobré se vyvarovat záběrů vojenských a policejních objektů, nádraží, železničních uzlů, mostů, osob v uniformách, vojenské a policejní techniky. Turistům minimálně hrozí zabavení celého filmu. Nadále je třeba upozornit na oblast středního Egypta, zejména governorátů Minia, Malawi, Sohag, Asijút, Kena, kde hrozí reálné nebezpečí občanům, zejména při individuálních cestách. Čeští turisté by si měli prověřit kvalitu služeb cestovních kanceláří, s nimiž hodlají cestovat. V praxi se osvědčilo uzavření individuálního pojištění pro cesty a pobyt (pokud není součástí nabídky cestovní kanceláře). V Egyptě je velmi příjemné klima od října do dubna, naopak v letních měsících (červen až září) teploty vystupují na 40°C, v jižních oblastech až na 50°C. Je třeba vždy klást důraz na hygienickou úroveň stravovacího zařízení. V této souvislosti je nezbytné upozornit, že pro evropského strávníka je nevhodná konzumace ovoce, které nelze bezpečně omýt, tepelně nezpracované zeleniny, zvláště hlávkového salátu, lusků, pouličně prodávané zmrzliny a vody z veřejného vodovodního řadu. Turistická místa v EAR jsou propojena relativně hustou a spolehlivou sítí vlakového, autobusového a leteckého spojení. Ve městech funguje hromadná městská doprava zajišťovaná státními autobusy. Ta je však pro Evropana neznalého místních poměrů a jazyka téměř nepoužitelná. Vedle státních dopravních prostředků spojení zajišťují soukromé mikrobusy a zejména relativně levné taxíky (výjimkou je spojení na letiště). Aktuální informace si můžete ověřit zde

Zdravotnictví a důležitá telefonní čísla

Zdravotnický systém se v Egyptě opírá o síť státních a soukromých nemocnic. Cizincům jsou doporučovány služby soukromých nemocnic, které jsou sice stále podstatně nákladnější, avšak péče a služby jsou na mnohem vyšší úrovni než ve státních zařízeních. Zacházení s pacienty je na soukromých klinikách lépe organizováno a je rovněž zajištěna pooperační péče mnohem vyššího standardu než ve státních nemocnicích. V Egyptě neexistuje systém zdravotního pojištění pro cizince. Cena za lůžko v soukromé nemocnici je vysoká, je tedy vždy vhodné v ČR uzavřít komerční zdravotní pojištění pro cesty do zahraničí. Mezinárodní očkovací průkaz není při vstupu do země vyžadován. Kromě běžných očkování v ČR (tetanus, polio) je velmi žádoucí očkování návštěvníků Egypta proti žloutence typu A a B a dále je doporučeno očkování proti břišnímu tyfu a meningitidě A, C.

Důležitá telefonní čísla
Předvolba do Egypta: +20
Ambulance: 123
Stálá služba policie: 122
Turistická policie: 126
Hasiči v Káhiře: 125
Hasiči v Alexandrii: 180

Geografie

Egypt je stát ležící na pomezí severní Afriky a jihozápadní Asie. Fyzicky tvoří Egypt východní část Sahary. Je tvořen vysoko položenou tabulí, rozdělenou údolím Nilu na západní část, tvořenou Libyjskou pouští a východní část, tvořenou Arabskou pouští. V jižní části Libyjské pouště se nachází náhorní plošina Džilf al-Kabír, která je se svojí průměrnou výškou 1000 m nejvyšším místem této pouště. V Libyjské poušti se také nachází velké množství proláklin. Kattarská proláklina v této poušti s hloubkou 137 metrů pod hladinou moře je nejnižším bodem Egypta. Východní část Egypta tvoří Arabská poušť, která se rozprostírá od nilského údolí až k Rudému moři. Pomyslný střed této oblasti tvoří řeka Nil. Nil je nejdelší řeka na světě, která pramení ve Východoafrické vysočině a bez jediného přítoku se na severu Afriky vlévá do Středozemního moře, kde tvoří deltu. V oblasti nilské delty vznikal Dolní Egypt a jižněji v nilském údolí pak Horní Egypt. K Egyptu rovněž patří Sinajský poloostrov, který je ohraničen Suezským a Akabským zálivem. Sinajský poloostrov patří geograficky již k Asii. Jeho jižní část je hornatá a nachází se zde nejvyšší hora Egypta, Hora sv. Kateřiny (Gebel Katherína), která dosahuje výšky 2 642 metrů nad mořem.

Podnebí

Egypt má aridní pouštní podnebí. Sever země je chladnější, na jihu jsou větší výkyvy teplot. Egypt je jednou z nejteplejších a nejsušších zemí světa, kde na některých místech neprší i několik let. Tato země má přes 300 dní slunečního svitu, zimy jsou mírné, léta velmi horká. Během dne zde panují vysoké teploty, kdežto noci jsou chladné. V pobřežních oblastech dosahuje denní teplota během zimního období v průměru 14 °C, v létě se průměrně pohybuje kolem 30 °C. V pouštních oblastech se vyskytují velké teplotní skoky, zvláště pak v letním období. Teploty se mohou pohybovat od 7 °C v noci až ke 40 °C přes den. Během zimních měsíců teploty v poušti tak razantně nekolísají, avšak mohou se pohybovat i v rozmezí od 0 °C v noci do 18 °C přes den. V oblasti nilské delty během jara vane horký a suchý vítr, který je znám pod názvem Chamsin. Roční úhrn srážek dosahuje ve většině oblastí maxima 80 mm. Na pobřeží mohou srážky dosáhnout až 200 mm. Během letních měsíců v Egyptě prakticky neprší.

Historie

Egypt je stát s nejdelší souvislou historií sjednoceného státu na světě. Byl sjednocen v roce asi 3000 př. n. l., ale existují důkazy o osídlení již z doby 10000 let př. n. l. Archeologické nálezy z této doby ukazují artefakty a skalní malby. Není jednoduché datovat egyptské dějiny bez větších či menších odchylek. Staří Egypťané neznali kalendář, jaký máme my dnes a neměli žádný výchozí bod, jakýsi rok 0, od kterého by události datovali. V dnešní době za rok 0 považujeme narození Krista, ve starém Egyptě byl za rok 0 vždy považován nástup nového faraona na královský trůn. Určení letopočtů nám ztežuje skutečnost, že přesně neznáme všechny krále, kteří v Egyptě skutečně panovali a přesně ani nevíme, v jakém pořadí vládli. Další pastí pro badatele jsou písemné a jiné památky z různých období. Skutečnost se může lišit od písemností a často tomu tak opravdu bývá. Králové měli ve zvyku realitu vždy trochu přizpůsobovat obrazu svému, takže o prohrané bitvě psali jako o vítězné a podobně apod. Situaci se stanovením letopočtů nám ztěžují období tzv. spoluvlád, kdy se krátce překrývá vláda dvou panovníků.

Historie Egypta je ale velmi dlouhá a sahá daleko do minulosti. Je potřeba počítat s odchylkami v datování egyptské historie, v raném období až 150 let. První datum, kdy se egyptologové a historici shodují, je až rok 689 př. n. l., kdy byl Egypt dobyt Peršany. Celá historie Egypta je rozdělena na devět částí, kterým říkáme období.

V pravěku se skupinky člověka rodu Homo erectuspři rozšiřování z Afriky do západní a jižní Asie pravděpodobně též usadily v údolí Nilu. Ze středního paleolitu pochází mnoho lokalit, které dokládají rohovce vhodného pro výrobu pazourků. Postupně se skupiny lovců-sběračů začaly usazovat a v Nilském údolí začaly vznikat trvalejší zemědělská sídliště. Z vývoje keramiky můžeme usuzovat na vznik několika kultur, z nichž nejvýznamnější je badárská kultura a nakádská kultura. Roku 3150 př. n. l. sjednotil faraon Menes Horní a Dolní Egypt. Vznikla Stará říše jejíž faraoni si nechávají budovat pyramidy. Při výzkumu staroegyptské historie se využívá relativního datování podle vlády panovníků a egyptských dynastií, vycházejícího převážně z díla řeckého historika Manehta.

Starověk. Se začátkem panování třetí dynastie se začala tzv. Stará říše. Panovník byl ztělesněním boha a měl neomezenou moc. Za vlády faraona Džosera a panovníků čtvrté a páté dynastie se rozloha Egypta rozšířila až na jihu k Asuánu. Faraonové byli v této době uctíváni jako synové slunečního boha Re. Džosér jako první nechal postavit pyramidu pojmenovanou po něm. Po rozpadu Staré říše se po období rozpadu dosavadního zřízení podařilo vládcům města, konkrétně Mentuhotepovi II. Vesetu (Théby) v Horním Egyptě říši znovu sjednotit a pod vládou XI. dynastie začíná Střední říše. Kolem roku 1650 př. n. l. vpadli do Egypta z Asie semitské kmeny, které byly později nazvány Hyksósové. Přinesly s sebou nový typ luku, nové typy bronzových zbraní, chov koní a užití válečných vozů, čímž se změnil způsob vedení válečných bojů. Faraonu Ahmose I. se podařilo Egypt kolem roku 1550 př. n. l. znovu sjednotit a založil tak XVIII. dynastii. Za vlády panovníků této dynastie se Egyptská říše rozkládala až k Nubii a k údolí Eufratu. Panovník Amenhotep IV. (1364 –1347 př. n. l.), jehož manželkou byla Nefertiti, si změnil své jméno na Achnaton a provedl náboženskou reformu. Za jeho vlády byl jediným uctívaným bohem Aton, bůh slunce (před reformou Amon). Jeho nástupce Tutanchamon tento kult zrušil a jméno Achnatona bylo ze seznamu králů vymazáno. Za vlády Ramesse II. (1290 –1224 př. n. l.) zažila Nová říše ještě jednou dobu rozkvětu. Po smrti Ramesse III. (1184 – 1153) došlo k rychlému úpadu Egypta a nepokojům. Následkem toho byl vpád Libyjců a mořských národů. Zakladatelem XXII. dynastie byl Libyjec jménem Šešonk I., XXV. dynastii založili králové Núbie. V roce 525 př. n. l. se Egypta poprvé zmocnili Peršané. Na konci 5. století př. n. l. se naposled osamostatnil pod vládou domácích dynastií (XXVIII. – XXX.). Poté se Egypta znovu zmocnili Peršané. V roce 333 př. n. l. porazil Alexandr Veliký perského krále Dáreia III. a získal tak egyptské území. Po jeho smrti (323 př. n. l.) jeden z jeho vojevůdců Ptolemaios vládl v této provincii a v r. 305 př. n. l. přijal titul krále jako Ptolemaios I. Sótér. Ptolemaiovská dynastie pak vládla Egyptu až do roku př. n. l. Hlavním městem byla Alexandrie a velký kulturní vliv v této době měl helénismus. Po smrti Kleopatry VII. v roce 30 př. n. l., poslední panovnice dynastie Ptolemaiovců se stal Egypt římskou provincií. Při dělení římské říše roku 395 n. l. se dostal pod byzantskou vládu a ztratil dosavadní hospodářský význam.

Středověk. Kolem 640 roku dobyli islámští Arabové Nilské údolí. Za vlády Mu‘ávijada I. (661–750) osídlily arabské kmeny plodné planiny a s nastoupením Saladina, zakladatele dynastie Ajjúbovců (1171–1249), se stala Káhira centrem muslimského odporu proti křížovým tažením. Kolem roku 1250 povstala palácová garda a mamlúci (vojenští otroci) získali moc. V roce 1517 dobyl Egypt turecký sultán Selim I. a ten se tak stal tureckou provincií. Správa Egypta byla nadále svěřena mamlúkům.

Novověk. Teprve Napoleonovo egyptské tažení v roce 1798 ukončilo osmanskou nadvládu. Napoleon sice téhož roku byl donucen odplout z důvodu vítězství admirála Nelsona v námořní bitvě u Abukiru, ale po Napoleonově odplutí ovládl makedonský důstojník tureckého vojska v Egyptě Muhammad Alí s pomocí armády do roku 1801 postupně celou zemi. Potlačil britské pokusy o vměšování do egyptské vnitřní politiky a v roce 1811 plně stabilizoval situaci vyvražděním tehdejší vojenské a politické elity – mamlúků. V té době se však již stal faktickým vládcem země. V roce 1848 se vzdal trůnu ve prospěch svého syna Ibráhíma a tím založil novou dynastii, vládnoucí Egyptu až do roku 1952. Stavba Suezského kanálu však zemi zadlužila a v roce 1875 se stala největším akcionářem společnosti malá Británie. V roce 1888 Konstantinopolská smlouva prohlásila Suezský kanál za neutrální území pod správou Velké Británie. 18. prosince 1914 prohlásila Velká Británie Egypt svým protektorátem. Dosavadní chediv Abbás II. Hilmí byl sesazen a nahrazen sultánem Husajnem Kámilem. Britové zatížili egyptské obyvatelstvo nucenými pracemi pro budování komunikací a vodovodů s velkými ztrátami na lidských životech. 28. února 1922 vyhlásil Egypt pod vládou Fuada I. samostatnost jako Egyptské království. Za druhé světové války se stal bojištěm německé a italské armády. Britská vojska zůstala až do roku 1946 v zemi. V roce 1948 se egyptská armáda zúčastnila arabsko-izraelské války.V roce 1951 Egypt vypověděl Konstantinopolskou smlouvu a Velká Británie souhlasila, že se stáhne (1954).

23. července 1952 – V Egyptě byl převratem svržen král Farúk I. a byla vyhlášena Egyptská republika. Hlavou státu byl nejdříve generál Muhammad Nadžíb, později vůdce revoluce, plukovník Gamál Abd an-Násir (1954–1970).Ten zavedl socialistický způsob vlády. Zestátnění Suezského kanálu v roce 1956 vedlo k vojenskému zákroku Izraele, Velké Británie a Francie a k tzv. Suezské krizi. Výsledkem bylo posílení egyptské pozice a zvýšení vlivu Sovětského svazu na Blízkém Východě. V roce 1958 vytvořil Egypt spolu se Sýrií Sjednocenou arabskou republiku vedené Násirem. V té dominoval Egypt (roku 1961 Sýrie svazek opustila, avšak Egypt používal tento název až do roku 1971). V roce 1967 se Egypt zúčastnil šestidenní války s Izraelem. V roce 1973 se stala oblast kolem Suezského kanálu dějištěm nových bojů mezi Izraelem a Egyptem. V roce 1977 zahájil Sadát mírové jednání s Izraelem. To vedlo k podpisu mírové smlouvy v roce 1979 a k odchodu izraelského vojska ze Sinajského poloostrova, která však vyvolala odpor islámských fundamentalistů. V roce 1981 byl Sadát zavražděn a jeho nástupcem se stal Muhammad Husní Mubarak. Prezident Muhammad Husní Mubarak byl donucen odstoupit dne 11. února 2011. Prezidentovu rezignaci oznámil viceprezident Umar Sulajmán v krátkém televizním prohlášení.

Etnické složení a náboženství

Egypt je se svými téměř 82 miliony obyvatel nejlidnatější zemí Blízkého východu a třetí nejlidnatější zemí Afrického kontinentu. 90% obyvatel jsou muslimové a zbytek je tvořen převážně koptskými křesťany. Kromě příslušnosti k náboženství se obyvatelé Egypta dělí na obyvatele měst a feláhy, venkovské zemědělce. Největší etnickou skupinou v zemi jsou Egypťané. Etnickými minoritami jsou Turkové, Řekové, kmeny arabských Beduínů žijících ve východní poušti a na Sinajském poloostrově a také Berbeři žijící na západě země. Asi 2,7 milionu Egypťanů žije v zahraničí.

Hospodářství

Ekonomika Egypta závisí především na zemědělství, vývozu ropy a turistice; více než tři miliony Egypťanů pracují v zahraničí, především v Saudské Arábii, zemích Perského zálivu a Evropě. Rychle rostoucí populace, omezené množství zemědělské půdy a závislost na Nilu však stále zdražují zdroje a stresují ekonomiku. Egypt přijímal zahraniční pomoc Spojených států od roku 1979 (průměrně 2,2 miliardy ročně) a je třetím největším cílem zahraničních fondů Spojených států, hned po válce v Iráku. Jeho hlavní příjmy jsou však z cestovního ruchu a také z lodní přepravy skrze Suezský průplav. Egypt má vyvinutý energetický trh založený na uhlí, ropě, zemním plynu a vodní energetice. Značné zásoby uhlí se nalézají na severovýchodě Sinaje a těží se zde přibližně 600 000 tun ročně. Ropa a plyn se vyrábějí v pouštních oblastech na západě, Suezském zálivu a v Nilské deltě. Egypt vlastní značné rezervy plynu a vyváží jej také do mnoha zemí.

Česko - egyptský slovníček