Černá Hora (srbsky Црна Гора, anglicky Montenegro) je republika v jihovýchodní Evropě při pobřeží Jaderského moře sousedící s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Albánii a Kosovem. Má rozlohu 13 812 km² a 663 000 obyvatel. Metropolí Černé Hory je Podgorica. Černá Hora je kandidátskou zemí Evropské unie.
Černá Hora je malá balkánská země plná zeleně, vysokých hor, hlubokých kaňonů a skoro 70 km krásných pláží. Černá Hora to jsou unikatní památky, atmosféra starobylých pravoslavných klášterů i tajemství muslimských mešit. Zapomenuté vesničky se svéráznými starousedlíky a místa, kde jen zřídka zabloudí noha poutníkova kontrastují s životem v turistických letoviscích u moře. Černá Hora je plná paradoxů a překvapení. Je odlišná, zvláštní, plná barev a vůní. Jaká pravidla platí v Černé Hoře? Jedno jediné, a to že žádná pravidla neexistují...Mezi nejnavštěvovanější místa v Černé Hoře patří Budva, Kotor, Sveti Stefan, Ulcinj, pohoří Durmitor a Lovčen. Nechte se unést balkánským rytmem a navštivte svéraznou Černá Horu.
| Boka Kotorská | ||
| Kotor | Herceg Novi | Tivat |
| Igalo | Njivice | |
| Budvanská riviéra | ||
| Budva | Bečiči | Miločer |
| Pržno | Sveti Stefan | Petrovac na Moru |
| Barská riviéra | ||
| Čanj | Sutomore | Bar |
| Ulcinjská riviéra | ||
| Ulcinj |
| Durmitor | Biogradska Gora | Bjelasica |
| Komovi | Lovčen | Prokletije |
Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Doporučujeme, aby jste si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.
Do Černé Hory mohou občané České republiky vstupovat buď s platným pasem nebo občanským průkazem. Použití tzv. rychlopasů černohorské předpisy nespecifikují. Konzulární jednatelství ČR v Podgorici s jejich používáním dosud nezaznamenalo žádné komplikace. Občanský průkaz obecně není podle českých zákonů cestovním dokladem umožňujícím cestování do zemí mimo EU. Některé státy, jmenovitě Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Makedonie a Srbsko, umožňují občanům České republiky vstup a pobyt i s platným občanským průkazem. Cesty do těchto zemí přes vnitřní hranici Schengenu pouze s občanským průkazem (např. autem nebo autobusem) jsou možné, ale na vlastní riziko. Cesty přes vnější hranici Schengenu z českých mezinárodních letišť jsou možné pouze s pasem. V případě jejich ztráty či odcizení je třeba si nechat vystavit potvrzení od černohorské policie a za účelem vydání cestovního průkazu (tzv. náhradního cestovního dokladu) dostavit se na Konzulární jednatelství ČR v Podgorici se dvěma fotografiemi o rozměru 3,5 x 4,5 cm. Každý občan i dítě, musí být držitelem vlastního cestovního dokladu. Od 26.6. 2012 musí mít i dítě mladší 10 let pro cesty do zahraničí vlastní cestovní doklad. V případě dítěte/mladistvého se samostatným dokladem, cestujícím bez doprovodu rodičů či zákonného zástupce černohorské pohraniční orgány vyžadují doprovod jiné dospělé osoby s notářsky ověřeným souhlasem rodiče či zákonného zástupce dítěte/ mladistvého s ověřeným překladem do černohorského či anglického jazyka. V případě hromadných zájezdů dětí/mladistvých musí mít doprovod (vedoucí zájezdu) jejich jmenný seznam s čísly pasů a s notářsky ověřeným zplnomocněním, že zastupuje organizaci, která zájezd organizuje. Aktuální informace si můžete ověřit zde
Černohorskou měnou je Euro. Je nutné počítat s tím, že bankomaty najdete pouze ve velkých městech. Platba kartou je také možná pouze v turistických střediscích (ne vždy) a velkých městech. Ač je tato možnost stále častější, zdaleka ještě není takovou samozřejmostí jako u nás, vždy je jistější mít u sebe hotovost.
Při vstupu do Černé Hory vozidlem je na hraničních přechodech vyžadován doklad o pojištění vozidla (tzv. “zelená karta“, v níž nesmí být přeškrtnut znak někdejší SRJ, SČH či Černé Hory a která musí být předem podepsána vlastníkem vozu) a dále osvědčení o technickém stavu vozidla tzv. “malý technický průkaz“. Po dobu 6 měsíců je uznáván český ŘP. Pro delší pobyt je nutno vyměnit náš ŘP za Černohorský. Ten platí po dobu 10 let. Při cestování vozidlem je zapotřebí zvláště dodržovat všeobecně platná pravidla, tzn. cestovat pokud možno za dne, v noci nezastavovat na odlehlých parkovištích, využívat větších terminálů či osvětlených hotelových parkovišť apod. Za vjezd motorovým vozidlem do Černé Hory je vybírán jednorázový tzv. ekologický poplatek - motorová vozidla s počtem sedadel nepřesahujícím 9 míst včetně řidiče - 10 EUR. Jako doklad o zaplacení ekologického poplatku jsou vystavovány roční známky, které se vylepují na přední sklo vozidla podobně jako známky dálniční. Stav vozovek je všeobecně horší oproti situaci v ČR – kromě hlavních tahů, které jsou celkově v dobrém stavu, ale jsou často rekonstruovány, a to i v průběhu turistické sezony. Řízení vozidla je třeba věnovat zvýšenou pozornost s ohledem na často náročnou konfiguraci terénu. Mnozí černohorští řidiči navíc dopravní předpisy příliš nerespektují a jezdí velice riskantně. Styl řízení místních řidičů je celkově agresivnější a této skutečnosti odpovídá i vyšší počet těžších dopravních nehod. Zvláště se doporučuje dávat pozor při průjezdu kruhovými křižovatkami. Je třeba také počítat s tím, že hlavní silnice nepoužívají jen motorová vozidla, ale i chodci, cyklisté, koňské neosvětlené povozy aj. Kontroly dopravní policie bývají časté. Vždy je třeba respektovat výzvu policisty k zastavení a vyvarovat se přitom jakýchkoliv verbálních konfliktů. Ty vedle pořádkové pokuty končí dočasným odebráním cestovního dokladu s možností následného řízení u místního přestupkového soudu. Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje si vzít s sebou případné havarijní pojištění, tiskopis „Zpráva o nehodě“ v anglickém či německém jazyce, pokyny pojišťovny, jak postupovat v případě nehody, případně asistenční karty a před odjezdem zkontrolovat, zda jsou platné známky o provedení emisí a STK vylepeny na registrační značce vozidla. Osobní auta a motocykly mají následující rychlostní limity - v obci 50 km/h, mimo obec 80 km/h, na rychlostní silnici 100 km/h. Je povolena hodnota alkoholu v krvi do 0,05%, u profesionálních řidičů 0,0%. Každá nehoda musí být hlášena policii. Bez dokladu od policie může být nabourané vozidlo zabaveno. Připravovaná novelizace Zákona o silniční dopravě, který by měl vstoupit v platnost ještě během letní sezóny 2012, počítá s výrazným zpřísněním postihů za nerespektování dopravních předpisů a se zavedením nulové tolerance alkoholu u všech kategorií řidičů. Aktuální informace si můžete ověřit zde
Na hraničním přechodu při vstupu na území Černé Hory je nutné deklarovat celním orgánům dovážené valuty, pokud jejich výše převyšuje 10.000,- Euro, a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut držených při výstupu z Černé Hory. Šance na vrácení zabavených valut je malá. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky informuje, že od 15. června 2008 platí v Černé Hoře zákaz dovozu potravin. Výjimkou z tohoto zákazu jsou pouze následující potraviny určené pro konzumaci po cestě:
Na území Černé Hory lze kromě omezeného dovozu potravin bezcelně dovézt zboží pro osobní potřebu v množství, odpovídajícím době pobytu na území Černé Hory a účelu cesty. Bezcelně lze dovést 200 cigaret nebo 100 doutníků či 50 cigár, 250 g tabáku, 2 l vína, 1 l tvrdého alkoholu (cigarety a alkohol se netýkají nezletilých), 50 g parfémů či 0,25 l toaletní vody. Pro fyzické osoby je zakázán dovoz omamných a psychotropních látek a jedů, nelze převážet léky v množství, které převyšuje 6 měsíční pacientovu potřebu; zbraně a munici lze dovézt jen na povolení Ministerstva hospodářství se souhlasem Ministerstva vnitra. Lovecké zbraně a munici lze dovézt jen v případě účasti na organizovaném lovu ze strany Loveckého svazu. Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle. Dovoz a tranzit domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu zvířete a veterinárního potvrzení o tom, že je zvíře zdrávo a v místě jeho předchozího pobytu nebyla v uplynulém půlroce zaregistrována vzteklina. Toto potvrzení nesmí být starší 90 dnů. V případě psa staršího 3 měsíců je rovněž nutné potvrzení o očkování proti vzteklině, které musí být starší 15 dnů a nesmí být starší 6 měsíců. Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje nechat pro zvíře vystavit modrý mezinárodní pas EU/ČR s fotografií očipovaného zvířete a vylepeným elektronickým čipem společně se zapsanými daty všech provedených očkování. Aktuální informace si můžete ověřit zde
Bezpečnostní situace v Černé Hoře je poměrně dobrá. Úroveň obecné kriminality je relativně nízká. Aktuální informace si můžete ověřit zde
V souladu se Smlouvou mezi ČR a SRJ o sociálním zabezpečení z r. 2002 nese náklady na zdravotní péči za své pojištěnce každá ze signatářských stran. Pojištěnci s krátkodobým pobytem v Černé Hoře za účelem turistiky či obchodu mají právo na neodkladnou zdravotní péči, pojištěnci s přechodným či trvalým pobytem mají v zásadě nárok na zdravotní péči v podobném rozsahu jako občané Černé Hory. Před cestou do Černé Hory je nutno si ve své zdravotní pojišťovně v ČR vyzvednout platný formulář CR/YU 111, který je třeba si nechat před odjezdem potvrdit. Tento formulář dokládá nárok na neodkladné věcné plnění během pobytu na území Černé Hory. Pojištěnec po příjezdu do Černé Hory předloží uvedený dokument příslušné pobočce Fondu pro zdravotní pojištění (Fond za zdravstveno osiguranje) dle místa svého přechodného pobytu. Pobočka Fondu pojištěnci na základě formuláře CR/YU 111 vydá tzv. “nemocniční list“ (bolnički list), s nímž může následně nárokovat neodkladné/ou ošetření/hospitalizaci ve veřejných zdravotnických zařízeních. Za každé ošetření ve veřejném zdravotnickém zařízení pak hradí jen spoluúčast jako občan Černé Hory, ostatní náklady si vzájemně uhrazují fondy zdravotního pojištění ČR a Černé Hory. Pokud je pacient v ČR pojištěn, potřebuje náhle neodkladnou zdravotní péči, avšak „nemocniční list“ si předtím nevybavil, veřejné zdravotnické zařízení v Černé Hoře je povinno si tento dokument ve dvojjazyčné verzi vyžádat prostřednictvím příslušné pobočky Fondu. Pokud se však nepodaří tento dokument uvedenou cestou zajistit, veřejné zdravotnické zařízení má právo požadovat úhradu od pojištěnce. Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje se před cestou připojistit, tj. sjednat si cestovní pojištění, adekvátní délce pobytu a plánovaným aktivitám. Cestovní pojištění kryje i další, obvykle nemalé výlohy, např. přepravu nemocného. Vždy je žádoucí si ponechat pro další jednání s pojišťovnou veškeré účetní doklady včetně kopií receptů, RTG, CT, MGR snímků a nechat si vystavit od zdravotnického zařízení lékařskou zprávu s diagnózou. Pojišťovny v ČR obvykle vyžadují její úřední překlad. Očkování do Černé Hory není třeba, doporučuje se očkování proti žloutence A a B a proti tetanu. Veškeré léky se v lékárnách platí v hotovosti. Ne vždy jsou však v Černé Hoře i některé životně důležité léky dostupné (např. častý deficit insulinu apod.). Proto Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje turistům vybavit se na cestu všemi potřebnými léky již před odjezdem z ČR a v průběhu pobytu nepodceňovat potenciální rizika. Analogicky se doporučuje nepodceňovat rizika vážných úrazů, zejména v horách, kam je sice možné požádat prostřednictvím linky 112 o vyslání horalů/záchranářů, je však třeba mít na zřeteli, že v Černé Hoře dosud neexistuje jednotně organizovaný a adekvátně vybavený systém horské služby. Úroveň státních zdravotnických služeb v Černé Hoře zůstává celkově navzdory průběžně dosahovanému dílčímu pokroku nižší, než je tomu v ČR.
Důležitá telefonní čísla
Předvolba do Černé Hory: + 382
Jednotný záchranný systém (bezplatná celoevropská linka tísňového volání): 112
Policie (policija): 122
Hasiči (vatrogasci): 123
Rychlá zdravotní pomoc (hitna pomoć): 124
Informace o telefonních číslech: 1181
Turistický servis Montenegro Customer Care (všeobecné informace, žádosti, stížnosti): 1300
AutoMotoSvaz Černé Hory (AutoMotoSavez Crne Gore)
Poskytuje služby na všech silničních tazích v Černé Hoře: +382 20 19807, +382 20 234 999, + 382 63 239 987, (020) 19807, (020) 234 999, 063 239 987
Letiště Podgorica: +382 (0) 20 444 244
Letiště Tivat: +382 (0) 32 670 960
Černá hora leží v jihozápadní části Balkánského poloostrova. Země má kontinentální hranice se čtyřmi státy v délce 614 km, mořská hranice s Jaderským mořem dosahuje délky 293 km, 73 km tvoří kvalitní písečné pláže. Pobřeží je porostlé bujnou středozemní vegetací a olivovými háji. Pobřeží je velmi členité s množstvím malých zálivů, ostrovů, poloostrovů a skalních útesů. Moře má nádherně tmavě modrou průzračnou vodu s viditelností 38 - 56 m při obsahu 38 g soli v 1 litru. Černá Hora je velmi hornatý stát, celé území náleží k Dinárským horám. Nejvyšší vrcholky přesahují nadmořskou výšku 2500 m - Zla Kolata (2534 m), Dobra Kolata (2528 m),Rosni vrh (2524 m), Bobotov Kuk (2523 m). Nejhornatější je sever a západ státu spolu s pruhem kolem pobřeží. Pro turistu je fascinující velký výškový rozdíl mezi hladinou moře a horským hřebenem na poměrně krátkou vzdálenost několika kilometrů. Nížiny se vyskytují pouze v okolí Skadarského jezera. Jde o největší jezero na Balkáně, přibližně jedna třetina (148 km²) připadá Albánii a zbytek Černé Hoře. Jedná se o jednu z největších ptačích rezervací v Evropě s více než 270 druhy, mimo jiné posledními evropskými pelikány. V Černé Hoře neteče žádná velká řeka, mezi významné se ale řadí: Zeta, Morača, Komarnica, Piva, Lim,Tara, Cetina. Černá Hora byla prohlášena „ekologickým státem“ (zdůrazněme však, že zatím se jedná spíše o představu mající daleko k realitě). Zřízeno zde bylo pět národních parků: Lovćen, Biogradska Gora, Skadarské jezero, Durmitor a Prokletije.
V přímořské části je středomořské (mediteranní) podnebí s teplým a suchým létem a mírnou deštivou zimou, teploty však málokdy klesají pod bod mrazu. Průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje 8°C, v červenci 27°C, ojediněle může vystoupat až ke 40°C. Teplota mořské vody dosahuje při hladině až 27°C. Jaro přichází velmi brzy, začátkem března. Příjemný je podzim, který bývá slunný a teplý. Ve vnitrozemí je podnebí kontinentální - drsnější v závislosti hlavně na nadmořské výšce a konkrétní expozice místa. Celkově je však podnebí pod vlivem moře, mořská voda se přes léto ohřeje, teplo se pozvolna uvolňuje do ovzduší. Pobřeží Černé Hory má 2700 slunečních hodin v roce. Hodně jej ovlivňují větry, nejčastější vítr je jihovýchodní Jugo, severozápadní Maestral a severovýchodní Bóra. Na pobřeží existuje pravidlo - ve dne obvykle vanou větry od moře a večer z pevniny. Na pobřeží činí průměrné srážky cca 1400 mm ročně. Srážky jsou však hlavně v zimních měsících, v létě vás mohou potkat krátké, ale často intenzívní deště. Nejvíce vodních srážek mají západní svahy pobřežních hor nad Kotorem (až 4600 mm ročně) a jsou nejdeštivějším místem v Evropě.
Území Černé Hory bylo osídleno v raných dobách po přelomu letopočtu Ilyry, kteří však byli po stěhování národů vytlačeni Slovany na jih do dnešní Albánie. Od 10. století tu existovalo po několik dalších století knížectví Zeta, než je v 15. století dobyli Turci. Část obyvatel Zety se s tím nesmířila a uprchla do nepřístupných horských oblastí, kde založila samotný stát Černá Hora, nezávislý na Osmanské říši. Izolace od okolního světa tak státeček sice ochránila, na druhou stranu však brzdila jakýkoliv společenský a technický pokrok.
Až do roku 1852 tu vládli pravoslavní metropolité se sídlem v Cetinji. V tomto roce se země stala světským knížectvím pod vládou dynastie Petrović-Njegoš, které bylo pak roku 1910 povýšeno na království. Na rozdíl od ostatních balkánských zemí, které podlehly islamizaci, Černá Hora žádnými většími změnami v náboženském složení neprošla. Účastnila se rovněž i první světové války spolu se Srbskem na straně Dohody, kdy však byla v lednu 1916 obsazena rakousko-uherskou armádou. Poté Srbskem ustavená Podgorická skupština 26. listopadu 1918 vydala usnesení jímž vyhlásila připojení Černé Hory k Srbsku, s nímž se poté stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, avšak nadále existovala jako samostatná správní jednotka. Od roku 1922 byla většina území původního Černohorského království spojena s Bokou Kotorskou do nově zřízené Zetské oblasti, zatímco menší severní část bývalého království, byl začleněn do nově zřízené Užické oblasti. Při administrativní reformě Jugoslávie roku 1929 přestaly hranice původního království zcela existovat a celé území moderní Černé Hory bylo spolu s územím někdejší Republiky Dubrovník, Hercegovinou, jihozápadem dnešního Srbska a severem dnešního Kosova začleněno do Zetské bánoviny, zatímco cíp původního Černohorského království, v okolí dnes kosovského města Pejë / Peć, byl začleněn do Vardarské bánoviny. Tento stav vydržel až do roku 1941, kdy byla Jugoslávie obsazena jednotkami nacistického Německa a Mussoliniho Itálie. V letech 1941-1944 bylo Černohorské království obnoveno jako loutkový stát Mussoliniho Itálie. Součástí státu se stala většina území moderní Černé Hory včetně okrajového území jihozápadního Srbska, naopak k němu nenáležela Boka Kotorska a okrajové jihovýchodní oblasti, připojené k Velké Albánii (rovněž ovládaná Itálií).
Po druhé světové válce se Černá Hora jako Lidová republika Černá Hora stala jednou z republik socialistické jugoslávské federace. Součástí této republiky se stalo téměř celé území původního Černohorského království, existujícího před sloučením se Srbským královstvím, a Boka Kotorska, která součástí původního království nikdy nebyla. Došlo také k přesunu hlavního města z dvacetitisícové Cetinje do Podgorice, která byla na počest vůdce země a partyzánského bojovníka Tita přejmenována na Titograd (toto jméno metropoli vydrželo až do roku 1992). Zároveň došlo k velkolepé přestavbě města v duchu socialismu.
Jako chudší ze zemí jugoslávské federace dostávala Černá Hora mnoho investičních prostředků od bohatších členů; to však skončilo s koncem 80. let a rozpadem SFRJ. Černá Hora se však od Jugoslávie na rozdíl od ostatních neodtrhla a zůstala jí věrná, nezapletla se přitom ve větší míře do války. Díky spojenectvím s Miloševićovým Srbskem ale musela nést jeho břemena, jako například embargo či ekonomickou krizi, což ještě více snížilo již tak nízkou životní úroveň. Během celých 90. let tak začala postupně vzrůstat nespokojenost se severním sousedem; roku 2003 získala Černá Hora ještě vyšší autonomii vytvořením státního společenství Srbsko a Černá Hora, o další tři roky později již plnou nezávislost. Dne 21. května 2006 v zemi proběhlo referendum o dalším setrvání v unii se Srbskem, ve kterém se 55,4% voličů vyslovilo pro samostatnost země. Jednalo se tak o formální vyhlášení nezávislosti podle mezinárodního práva. Dne 28. června 2006 se Černá Hora stala 192. členem Organizace spojených národů.
Země formálně požádala o přijetí do Evropské unie.17. prosince 2010 Rada Evropské unie oficiálně udělila Černé Hoře status kandidátské země.
Černou Horu lze označit za stát relativně multikulturní. Podle sčítání lidu v roce 2003 měla Černá Hora celkem 620 145 obyvatel, z nichž Černohorci tvořili pouze 43%; další část tvořili Srbové (32%), Bosňáci (8%), Muslimové (5%), Albánci (3%), zbytek jsou jiné národnosti. Odhaduje se, že každý druhý Černohorec žije mimo Černou Horu. Při sčítání v roce 2003 se 74% obyvatel země přihlásilo k pravoslavnému vyznání, 18% jsou muslimové, římských katolíků jsou v zemi necelá 4%. V zemi je velmi malý počet ateistů, dohromady s lidmi jiného než výše řečených vyznání tvoří méně než 5% obyvatelstva.
Černá hora patří mezi nejchudší evropské země a byla tak druhou nejchudší zemí Evropy. Usiluje o Stabilizační a asociační dohodu s Evropskou unií, a v dlouhodobějším horizontu usiluje o plné členství. Což je ale v brzké době nereálné, zejména díky velice slabému výkonu ekonomiky, vysoké nezaměstnanosti a velké míře korupce a to i na nejvyšších úřednických postech. Po rozpuštění volné politické unie mezi Srbskem a Černou Horou země zaznamenává poměrně vysoký roční růst HDP a tak by se ekonomická situace měla vylepšovat a stabilizovat. Což ovšem nepůjde bez nutných reforem. Země má velký ekonomický potenciál v cestovním ruchu a dále v těžbě a zpracování nerostných surovin, zejména hliníku, což je zde dominantní průmyslové odvětví.
| Dobrý den | Dobar dan |
| Ahoj | Zdravo |
| Dobrý večer | Dobar večer |
| Dobrou noc | Laku noć |
| Na shledanou | Do viđenja |
| Dobrou chuť | Prijatno, dobar tek |
| Na zdraví! | Živjeli |
| Ano / Ne / Možná | Da / Ne / Možda |
| Děkuji / Není zač | Hvala / Nema na čemu / U redu je |
| Prosím Vás | Molim Vas |
| Promiňte | Oprostite / Izvinite |
| Jak se máte? | Kako ste? |
| Mám se dobře. | Dòbro sam. |
| Kolik to stojí? | Koliko košta? |
| Účet, prosím. | Ràčun, mòlim. |
| Vlevo / vpravo | Lijevo / desno |
| Známka (poštovní) | (poštenska) màrka |
| WC / toaleta | Mužki / ženski |
| nemocnice | bólnica |
| obchod | tŕgovina |
| zmrzlina | slàdoled |
| džus | sok |
| káva rozpustná/káva černá | instàntna kàfa/cŕna kàfa |
| minerálka | mineralna voda |
| pivo | pivo |
| víno červené / bílé / růžové | vino crno/belo/róze |
| voda | pijaća voda |
odlety z Pardubic
Černá Hora, letecky, 3* hotel, polopenze, 4.7. - 11.7.
Pobyt u moře s výlety
Černá Hora, autobusová doprava, polopenze, 13. 08. - 23. 08
Zájezdy autobusem
Černá Hora, Bečiči, penzion Palma ***, polopenze