Evropa

Španělsko

Španělsko, oficiálně Španělské království (španělsky Reino de España) je stát ležící na Pyrenejském poloostrově. Španělsko hraničí s Portugalskem, Andorrou, Francií a na jihu s Gibraltarem. Ke Španělskému království patří i Kanárské ostrovy (El Hierro, Fuerteventura, Gran Canaria, La Gomera, La Palma, Lanzarote, Tenerife) v Atlantském oceánu a Baleáry (Mallorca, Menorca, Cabrera, Eivissa, Formentera a několik dalších ostrůvků) ve Středozemním moři. Součástí Španělska je i katalánské město Llívia, které je zcela obklopeno územím Francie. Z východu Španělsko omývá Středozemní moře, ze severu Biskajský záliv a ze západu Atlantský oceán. Španělsko je parlamentní monarchií, členem Evropské unie, NATO a dalších organizací. Hlavním městem Španělska je Madrid.

Španělsko je jednou z nejvíce navštěvovaných zemí Evropy a není divu. Ve Španělsku můžete navštívit města přímo nabitá kulturními památkami jako jsou Barcelona, Valencie, Cádiz, Malaga, Sevilla, Granada, Zaragoza nebo Madrid, který je nejvýše položeným evropským hlavním městem. Pro milovníky lenošení jsou připraveny perfektně čisté a upravené písčité pláže pod horkým španělským sluncem. Například Andalusie patří k nejteplejším místům v Evropě. Během celého roku zde svítí slunce více než 3000 hodin a průměrná teplota se pohybuje okolo 16 °C. Středozemní moře ve Španělsku je čisté, na severu divoké a nespoutané s častými vlnami, více na jih však na jeho síle ubývá, je klidnější a vstup pozvolný  i několik metrů (střed a jih Španělska). Ve Španělsku Vás čekají zajímavé gastronomické zážitky a služby na velmi vysoké úrovni. Španělsko je považováno za bezpečnou zemi a vládne tady příjemná a pohodová atmosféra, kterou vytvářejí místní obyvatelé. Na každém kroku se setkáte s usměvavými a milými lidmi, kteří se rádi baví. Španělé milují siesty (svátky), tanec flamingo, fotbal a býčí zápasy (v Katalánsku byly v roce 2010 zakázány). Dovolená ve Španělsku, to je láska na celý život.

Španělsko - oblasti

Španělsko - ostrovy

Cestování

Časový posun: žádný

Elektřina: 230 V. Zásuvky mají tvar odpovídající zástrčkám. Někdy se může vyskytnou zástrčka s dvojicí kulatých kolíků s průměrem 4,8 mm a roztečí 19 mm. Tento typ zásuvky funguje bez problémů se zástrčkami nejběžnějšími v Evropě. Pro naše kulaté tříkolové zástrčky je nutný adaptér, pro naše ploché dvoukolíkové zástrčky adaptér nutný není.

Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Doporučujeme, aby jste si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Doklady potřebné pro vstup do Španělska

Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států Evropské Unie bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu – cestovního pasu nebo občanského průkazu. Každý občan i dítě, musí být držitelem vlastního cestovního dokladu. Od 26.6. 2012 musí mít i dítě mladší 10 let pro cesty do zemí Evropské Unie vlastní cestovní doklad. Pro cesty do států Evropské Unie v rámci schengenského prostoru bude dětem stačit elektronický občanský průkaz. Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Španělska. V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na zastupitelský úřad ČR, který na základě policejního potvrzení vystaví cestovní průkaz za účelem návratu občana do ČR. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Měna

Španělskou měnou je Euro. Na bankomat (cajero automático) narazíte v každém větším městě, a máte-li štěstí, tak i na vesnici. Ve Španělsku můžete zaplatit kreditní kartou v podstatě cokoli (jídlo, dopravu, služby). Zvláštností snad jen může být, že při platbě kartou budete automaticky požádáni o průkaz totožnosti.

Směnárny (oficina de cambio) se vyskytují hlavně v turistických centrech, mívají delší pracovní dobu než banky, ale výměna peněz vás vyjde stejně jako v bance. Obecně platí, že čím víc vyměníte, tím budete mít výhodnější kurz.

Rady pro řidiče

Řidičské průkazy ČR jsou platné k řízení motorových vozidel ve Španělsku. Není třeba si obstarávat mezinárodní řidičský průkaz, ale je nezbytné mít tzv. zelenou kartu. Důrazně doporučujeme dodržovat ve Španělsku dopravní předpisy, cestujete-li automobilem. Pokuty za jejich porušení jsou ve Španělsku poměrně vysoké a policie je vyžaduje zaplatit na místě, pokud řidič není ve Španělsku rezidentem. Nově je např. upraveno: používání mobilního telefonu při řízení pouze jako hands-free, vypínání mobilního telefonu a rádia při čerpání pohonných hmot, zákaz používání radarových detektorů, dále od 1.6.2004 používání reflexní vesty, pokud řidič zastaví na silnici nebo na krajnici a vystoupí z vozidla apod. Od 1. 7. 2006 platí ve Španělsku bodový systém hodnocení dopravních přestupků řidičů motorových vozidel. Nejvyšší povolená rychlost v uzavřených obcích je pro všechny druhy motorových vozidel 50 km/h. V obytných zónách, které jsou označené, se smí jezdit nejvýše rychlostí 20 km/h. Na dálnicích a rychlostních silnicích v obcích je nejvyšší povolená rychlost 80km/h. Vozidlo může být zabaveno z důvodu mechanické závady, chybějícího pojištění nebo v případě, že řidič odmítne zaplatit pokutu nebo je pod vlivem alkoholu. Všechny nehody je třeba hlásit policii. Kvůli pojištění by měl být sepsán formulář o nehodě a podepsán všemi stranami. Podél dálnic a některých silnic jsou rozmístěny SOS telefony ze kterých lze volat pomoc při nehodě. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Celní a devizové předpisy

V rámci Evropské unie platí volný pohyb zboží, nicméně určitou výjimkou z tohoto volného režimu je zboží, které podléhá spotřební dani. Bez dodatečných poplatků je možné převážet v rámci zemí EU limitované množství tohoto zboží pro osobní potřebu. Pro obecné množstevní vymezení osobní spotřeby byly pro Španělsko stanoveny tyto limity:
800 ks cigaret, 400 ks krátkých doutníků, 200 ks doutníků, 1 kg tabáku, 10 l lihovin (tj. tvrdého alkoholu), 20 l produktů se středním obsahem alkoholu (aperitivů), 90 l vína ( z toho max. 60 l šumivého vína) a 110 l piva. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Ve Španělsku nelze cestovat autostopem. Tento způsob cestování zde není zaveden. Všeobecně se dá říci, že Španělsko je relativně bezpečnou zemí. Přesto je zde třeba počítat s určitou mírou obecné kriminality (především jde o kapsářství a drobné krádeže ). Taktiky jsou různě kombinovány a kromě běžného kapsářství jsou používány různé způsoby odlákání pozornosti. Proto se doporučuje dodržovat hlavní zásady obezřetnosti. Aktuální informace si můžete ověřit zde

Zdravotnictví - důležitá telefonní čísla

Před odjezdem požádejte svoji pojišťovnu o vydání Evropského průkazu zdravotního pojištění. Zdravotní péče ve Španělsku je dostupná a kvalitní. Centros Médicos, zdravotnická centra, jsou otevřena nonstop a jejich četnost je vysoká. Na některých plážích, kam jezdí hodně turistů, dokonce najdete stanoviště Červeného kříže, které jsou vždy ochotny Vám pomoci. Budovy se zeleným křížem a nápisem Farmacias jsou lékárny. Před každým pobytem v zahraničí se důrazně doporučuje uzavřít doplňkové cestovní připojištění (především pojištění léčebných výloh a výloh na repatriaci) a uschovat si všechny účty za zdravotnickou péči pro nutné finanční vypořádání po návratu domů. V případě provozování rizikových sportů (létání na rogalech, vodní sporty, horolezectví aj.) je nutné mít speciální připojištění pokrývající i tyto aktivity.

Důležitá telefonní čísla
Předvolba do Španělska: 34
Tísňové telefonní číslo: 112 (policie, zdravotníci, hasiči a další pohotovostní služby. Je funkční 24 hodin denně)
Občanská garda (Guardia Civil): 062
Národní policie (Policía Nacional): 091
Záchranná služba (Samur): 092

Geografie

Španělsko se rozkládá na větší části Pyrenejského poloostrova, ležícího na jihozápadním výběžku Evropy. Svou rozlohou 505 992 km² je čtvrtou největší zemí Evropy. Země tvoří jakýsi most mezi Evropou a Afrikou. Na severu ji od ostatní Evropy oddělují Pyreneje (440 km) a do Afriky přes Gibraltarský průliv je to odtud pouhých čtrnáct kilometrů. Španělsko charakterizuje ohromná rozmanitost krajiny. Vnitrozemí Španělska dominují vysoké náhorní plošiny a pohoří Pyreneje, Sierra Nevada a Kantaberské pohoří. Z těchto pohoří vytékají řeky Tajo, Ebro, Duero, Guadiana a Guadalquivir. Údolní nivy jsou podél pobřeží, největší z nich leží u Guadalquivir v Andalusii, na východě jsou údolí řek Segura, Júcar a Turia. Z východu Španělsko omývá Středozemní moře, ve kterém se nacházejí Baleárské ostrovy; ze severu Biskajský záliv, ze západu Atlantský oceán, ve kterém se nacházejí oblíbené Kanárské ostrovy. Kanárské ostrovy se nacházejí v bezprostřední blízkosti afrického pobřeží, více než tisíc kilometrů na jih od Španělska. Nejvyšší horou je Pico de Teide (3718 m) na ostrově Tenerife, jedna z největších sopek světa. Na pevnině je nejvyšší horou Španělska hora Mulhacén (3478 m) u Granady.

Podnebí

S rozmanitostí krajiny souvisí i klima. Ve vnitrozemí panuje podnebí kontinentální s velkými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí i v průběhu roku, východní a jižní pobřeží má klima středomořské s vysokým procentem slunečných dnů, s letními teplotami mezi 23 - 30 °C, kde se o zimě dá hovořit snad jen v lednu a únoru, kdy se zde průměrné teploty pohybují mezi 10 - 15 °C. Vzhledem k malému množství srážek nejsou vyschlá koryta mnoha řek ničím neobvyklým. Kanárské ostrovy mají subtropické počasí, s příjemnými teplotami (18 °C až 24 °C) po celý rok.

Historie

Historie vznikání dnešního Španělska patří k nejzajímavějším v Evropě. Je výsledkem působení nejrůznějších civilizací, které se na jeho území potkávaly. Historie Španělska je velmi složitá. Uvádíme jen základní informace o událostech, které ovlivnily historii země jako celku. O počátcích osídlení Pyrenejského poloostrova se toho ví velmi málo. Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z doby středního paleolitu, nejznámější však jsou prehistorické nástěnné malby objevené v jeskyni Altamira, které byly vytvořeny zhruba před 15 000 lety. Iberové, podle nichž dostal Pyrenejský poloostrov své jméno, přišli kolem roku 2 000 před naším letopočtem ze severní Afriky, keltské kmeny obsazují od roku 1 200 př.n.l. sever, pronikají do vnitrozemí a mísí se s Ibery. Vzniká nové etnikum - Keltiberové. Kolem roku 1 100 př.n.l. vstupují na poloostrov Féničané, které přitahuje zdejší nerostné bohatství. Zakládají zde obchodní osady, z nichž nejvýznamnější byl Gadir (Cádiz). Na východním pobřeží zakládají své kolonie Řekové. Ve 3. stol. př.n.l. obsadili velkou část poloostrova Kartaginci. Na španělské pobřeží však má zálusk i Řím, který ve 2. punské válce vítězí nad Kartagem Řím a při dobývání poloostrova mu už nic nestojí v cestě. Během dvou století se Římané zmocnili téměř celého území. Římané zakládají nová města, stavějí cesty, prosazují římské právo, šíří zde křesťanství. Latina postupně vytlačuje původní jazyky a stává se základem dnešní španělštiny. Vláda Římanů skončila pádem západořímské říše v 2. pol. 5. století.

Z barbarských kmenů, které postupně překračují Pyreneje, se na poloostrově usazují Suevové, Vandalové, Alanové a především pak Vizigóti. Vizigótská říše se však díky neustálým střetům o moc nevyznačovala přílišnou stabilitou. Muslimské oddíly se v čele s Tárikem ibn Zijádem vylodily v roce 711 pod skalním útesem, který dodnes nese Tárikovo jméno (Tárikova hora = Džabal Tárik = Gibraltar), porazily Rodriga v bitvě u Guadalete (711). Muslimové využili pro ně příznivé situace a během čtyř let se zmocnili téměř celého poloostrova. Území obsazené muslimy bylo příliš daleko od mocenského centra v Damašku a později Bagdádu a také bylo příliš velké. Není tedy divu, že mezi novými vladaři docházelo k neustálým bojům o moc. V roce 756 se na politické scéně objevuje Abdurrahmán I., který je v Córdobě prohlášen emírem říše nazvané Al_Andalus. Období córdobského emirátu (od r. 929 chalífátu) bylo období neuvěřitelného rozkvětu ve všech oblastech. Většina obyvatel poloostrova se postupně obrací na islámskou víru, protože to pro ně bylo výhodnější, nemuseli totiž platit daně. Počátkem 11. století se španělská muslimská říše rozpadá na řadu malých království. Po velké bitvě u Las Navas de Tolosa v roce 1212, v níž spojená křesťanská vojska muslimy porazila, začíná být reconquista vedena už jako boj proti islámu. Hlavní úlohu v něm hrála Kastilie a Aragon, dvě nejvýznamnější království na poloostrově, jejichž sbližování vyvrcholilo sňatkem budoucích katolických králů Isabely Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského. V roce 1492 byla dobytím Granady reconquista završena.

Rok 1492 otevírá novou kapitolu v historii Španělska. Byly dány základy ke sjednocení celé země, které bylo dovršeno v roce 1495 připojením Navarry ke španělské koruně. V roce 1492 byla objevena Amerika, která přinesla Španělsku nesmírné bohatství a posílení její hegemonie v Evropě. 16. a částečně i 17. století je pro Španělsko obdobím nesmírné prosperity. Z amerických kolonií proudí do země velké bohatství, španělský král Karel I. Habsburský byl v roce 1519 korunován jako Karel V. římsko-německým císařem a země se stává největší evropskou velmocí. Karel V. však abdikuje ve prospěch svého syna Filipa II., za jehož panování dochází k několika krizovým momentům. Začíná postupný úpadek "říše, nad níž slunce nezapadalo". V roce 1700 umírá bez následníka poslední španělský král z rodu Habsburků a začíná válka o dědictví španělské. Španělským králem se stává Filip V. z dynastie Bourbonů, ale definitivní získání španělské koruny je potvrzeno až v roce 1713 utrechtským mírem. Španělsko se tehdy muselo mimo jiné vzdát Gibraltaru ve prospěch Anglie a Gibraltar je dodneška jediným předmětem sporu mezi oběma zeměmi. Důsledky napoleonských válek počátkem 19. století zasáhl i Španělsko. V roce 1808 vstupuje Napoleon na Pyrenejské poloostrov. Aby dosáhl blokády Anglie, chce obsadit všechny přístavy.  Lidovým povstáním v Madridu začíná válka o nezávislost, která skončila v roce 1814. Ferdinand VII. se vrací na trůn a soustřeďuje ve svých rukou absolutní moc. Odstartoval tím politický vývoj, jehož důsledkem byla postupná ztráta kolonií a celospolečenská krize, která vyústila v roce 1936 ve španělskou občanskou válku, která skončila vítězstvím Francových nacionalistů v roce 1939. Franco se stává hlavou státu. V roce 1975 umírá a Španělsko se podle zákona z roku 1947 stává parlamentní monarchií. Španělským králem je prohlášen Juan Carlos I. Bourbonský.

V roce 1977 se konají první demokratické parlamentní volby, v roce 1978 je vyhlášena ústava. V roce 1985 Španělsko vstupuje do NATO a v roce 1986 se stává členem Evropské unie.

Etnické složení a náboženství

Obyvatelé země se označují jako Španělé; část obyvatel hovořících jinými jazyky než kastilštinou považují za Španěly pouze Kastilce a samy se často prohlašují za Galicijce, Basky a Katalánce. Přes tři čtvrtiny obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi, podíl ostatních náboženství je velmi nízký.  Zatímco ve 20. století bylo Španělsko zemí, odkud emigranti odcházeli, na přelomu 20. a 21. století zaznamenala silnou vlnu migrace, která, byť již o něco slabší, pokračuje dodnes.  Zpočátku převažovali mezi imigranty obyvatelé Afriky a Jižní Ameriky (zejména Maročané a Ekvádorci), v posledních letech však mezi příchozími převážili Evropané. Největší zastoupení mají Rumuni, rychle stoupá podíl Britů. 

Hospodářství

Španělsko je vyspělý průmyslově-zemědělský stát. Převládá rostlinná výroba se zaměřením na pěstování obilnin, oliv a vinné révy, největší přínos však zaznamenává pěstování ovoce a zeleniny. Pokud jde o dobytkářství, významná je produkce vepřového masa, mléka, hovězího masa a drůbeže. Významný je i rybolov. V průmyslu mají největší význam malé a střední podniky (kromě energetiky), které vykazují v posledních letech nejvyšší nárůst počtu pracovních míst. K důležitým průmyslovým odvětvím patří průmysl automobilový, chemický, strojírenský a potravinářský. Největší přínos na tvorbě HDP a zaměstnanosti vykazují služby. Velmi významný pro španělské hospodářství je i cestovní ruch. Zemi navštíví ročně kolem 48 milionů turistů.

Česko - španělský slovníček